(...) Autor je v knize ochutná a probere jednu po druhé, poutavě představí historii užívání, botaniku, farmakologii, receptury pro zájemce a do koktejlu vmíchá četné osobní i vypůjčené zkušenosti. Pendell je profesí básník a na stylu je to znát. Nemluví jazykem vědce, ostatně vědu považuje za podskupinu poezie provozovanou obvykle ze zoufalství (neberte ho příliš vážně), naopak miluje alchymii, duchovní nauky, umění a má smysl pro humor. Je jako mytický kojot, který šalebně tančí mezi rostlinami síly a roztáčí čtenáře dokola, až se mu motá hlava. Když si myslíme, že začínáme chápat, uskočí stranou. (...) Vztah mezi racionalitou a mystikou, duální realitou a nejvyšší Jednotou, mezi vnitřními silami světla a temnot, to všechno se v poryvech básnického víření občas zatřpytí leskem hlubokého poznání - než scénu znovu překryje prach. Vše je právě tak nestálé jako skutečnost sama. Každá rostlina může být dobrým spojencem na cestě a každá také vrhá stín.