středověk

Monografie, inspirovaná v přístupu ke zkoumané skutečnosti především teorií centrálního místa a základními tezemi strukturalismu, se zabývá vztahem vrchnostenského města v raném novověku k vrchnosti na jedné a venkovskému zázemí na druhé straně.

První díl Katalogu listin zahrnuje zpracování 1 005 jednotek této kritické edice veškerého bohemikálního diplomatického materiálu pro období od návratu Václava II. do Čech až do jeho české královské korunovace v roce 1297.

Rytířské duchovní řády jsou prezentovány jako významná sdružení, jejichž činnost byla úzce provázána se světem tehdejších společenských elit, tj. šlechty a bohatého měšťanstva, a byla také zásadním způsobem podporována panovníky příslušných zemí.

Kniha ukazuje, jak ve středověku postupně na území západní Moravy vznikala síť kostelů.

Kniha se soustřeďuje na pozapomenuté téma papežských legátů v 15. a na počátku 16. století a nabízí vhled nejen do středověké církevní i politické historie střední Evropy, ale obecně do církevních dějin, kanonického práva a dějin papežství.

Strukturu práce rytmizují tři hlavní problémové okruhy: samotná geneze středovýchodní Evropy, proměna dědičných přemyslovských a piastovských držav v království a utváření oficiálních vzpomínek.

Kniha je věnována královskému adventu, jedné z nejdůležitějších středověkých panovnických slavností. Autoři se zaměřují přednostně na města středověké Moravy, mimo jejich pozornost ale nezůstala ani města česká a říšská.

Kniha pojednává o zahraniční politice českého a polského krále Václava II. v klíčových letech 1283-1300, která vrcholí ziskem polské koruny.

Postkonferenční sborník nabízí pohled na problematiku středověkého smírčího řízení a snaží se alespoň částečně zahladit jeden ze zjevných dluhů české medievalistiky.

Soubor textů, jehož editorem je medievalista Martin Wihoda, se věnuje tématu státu a státnosti v českém středověku.

Publikace představuje výběr z prací významného moravského historika, zvláště se soustřeďuje na statě vytvořené mimo akademickou půdu v době normalizace, kdy byl autor perzekvován.

Publikace přináší nové výzkumné poznatky o finančním hospodaření a finančních tocích mezi panovníkem, městy, šlechtou a poddanými v době 14. - 17. století.

V tomto svazku přicházejí se svými příspěvky blahopřát výzmanému medievistovi Jaroslavu Mezníkovi jeho kolegové a žáci.

Rozsáhlá a velice podrobná monografie věnovaná postavě moravského markraběte a krátce také římského krále Jošta Lucemburského je zaměřena především na politické dějiny, přičemž zohledňuje středoevropský kontext.

Ve svazku Husitství na Moravě - Náboženská snášenlivost - Jan Amos Komenský se dostává českému čtenáři soubor starších studíí a článků historika Josefa Války.

Analytický pohled na problematiku zakládání moravských klášterů ve středověku, vztah těchto institucí k zakladatelským rodům i k panovníkovi. Otázky vlastního založení, proměn vztahů, panovnických berní i zástav klášterních statků.

Biografie opavského vévody Přemka, posledního z významných knížat této vedlejší přemyslovské větve.