Kniha se snaží upozornit na významné osobnosti Německé
univerzity v Praze, vytěsňované z naší národní paměti
nacionálně-socialistickým a později i komunistickým
režimem.
Práce je věnována v českém prostředí takřka neznámému
fenoménu z let druhé světové války, v jehož rámci německé
úřady evakuovaly děti z průmyslových měst na západě a
severozápadě Německa, ohrožených leteckým
bombardováním.
Publikace je věnována osudům příslušníků československé zahraniční armády na Západě, kteří byli zároveň absolventy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Válečné i poválečné osudy těchto mužů nelze žádným způsobem zobecnit - každý je jiný.
Práce, jejímž tématem je problematika vzdělávání židovských dětí a mládeže v Protektorátu Čechy a Morava a později v ghettu Terezín, rekonstruuje postupné vylučování těchto dětí z německých i českých protektorátních škol a diskriminační opatření.
