Cílem publikace je nahlédnout vybrané teoretické kategorie obsažené v autorových stěžejních dílech z různých úhlů, včetně analýzy při využití kvantitativních metod. Je připomenut kontext, v němž Levý pracoval, a teoretické základy, z nichž čerpal.
Odrazy vesmíru v nás jsou mnohovrstevnatým dialogem mezi generací českých a slovenských japanologů a dílem profesorky Zdenky Švarcové, která zásadním způsobem formovala podobu oboru v ČR po roce 1989.
Jiří Levý – zapálený badatel, autor stovek publikací, vizionář, oblíbený pedagog a znalec mnoha oborů, jehož práce se od samého začátku ubírala k výzkumu rozdílů plynoucích z mezijazykového převodu.
Tázání po podobě a smyslu literární výuky na českých středních školách je nestabilním terénem. Kniha nabízí odpověď v dílčím, ale podstatném segmentu: v otázce dovednosti interpretovat literární text a možnosti tuto dovednost vyučovat a ověřovat.
Anglický překlad úspěšné přehledové studie o celku díla Bohumila Hrabala. Původně určeno pro italské souborné vydání díla BH, jak prozrazuje autorův důsledně komparativní přístup zasazující Hrabala do kontextu evropské a světové literatury.
Kniha českému čtenáři poprvé podrobně představuje osobnost a autorský styl Johna Donna, vedle Shakespeara nejvýznamnějšího anglického lyrika přelomu 16. a 17. století.
Analýza bibliografického korpusu francouzsky psaných beletristických knih, které vyšly v českých překladech v rozmezí let 1989 až 2013, ukazuje některé známé skutečnosti, ale i nečekané zajímavé detaily.
Profesor PhDr. Petr Sgall, DrSc., je široce uznávanou vědeckou osobností v oboru obecné, teoretické i komputační lingvistiky a bohemistiky, často se u nás i v zahraničí objevuje odkaz na „Sgallovu školu“. Velmi málo se však ví o běhu jeho života.
Autorka ve své knize zachycuje vývoj tvorby italských prozaiček od druhé poloviny 19. století až po dnešní dobu... Zvláštní pozornost je věnována spisovatelkám jako byly M. Seraová, G. Deleddová, N. Ginzburgová, A. M. Ortesová či E. Morantová.
Paměti britského překladatele českého původu Ewalda Oserse, který odborné a čtenářské veřejnosti v anglofonních zemích představil např. Jaroslava Seiferta, Jana Skácela, Vítězslava Nezvala, Egona Hostovského, Ivana Klímu nebo Karla Čapka.
Vyprávění o životě ve dvacátém století začal Ilja Hurník v roce 1938, kdy jeho rodina uprchla před německou okupací do Prahy a uzavřel jej listopadovou revolucí 1989.