Hlavním cílem knihy je analyzovat základní geografické aspekty hazardních her na území České republiky, tj. zaměřit se na jejich rozvoj v čase a prostoru.
Kniha se zabývá trávením volného času a v obecné rovině životním stylem obyvatel České a Slovenské republiky. Fenomén volného času zasazuje do širšího kontextu základních vývojových trendů a změn soudobé společnosti.
Jaký typ režimu preferují čeští občané a jakou demokracii chtějí?
Jsou ochotni k fungování demokracie také sami přispívat?
Jsou přesvědčeni o tom, že mohou politiku ovlivňovat?
Tyto otázky si klade předkládaná kniha.
Kniha se snaží přispět ke zmapování a pochopení dynamiky radikálně ekologické aktivity v České republice v letech 1989 až 2010. Zabývá se radikální částí českého environmentálního hnutí a procesem jeho deradikalizace v průběhu 90. let.
Kniha reaguje na současnou migrační krizi, ale ta není jejím hlavním tématem Pojednává o hlubších strukturních napětích a rozporech skrytých v základech Evropské unie.
Vznik této knihy původně inspirovaly polemiky o lidských právech a české zahraniční politice, které spolu před časem v různých médiích vedli Jiří Přibáň, Václav Bělohradský, Petr Drulák, Jiří Pehe a další...
Samospráva na krajské úrovni není novodobou záležitostí, po roce 1989 se však nadlouho dostala na okraj pozornosti jak politické reprezentace, tak veřejnosti.
Etnopolitická studie se zabývá vzájemným vztahem mezi romskou politikou a politikou romství. Hledá odpovědi na otázku, jak dělají Romové v České republice politiku a zároveň jak česká politika „dělá“ Romy.
Kniha v širokých historických, sociálních a politických souvislostech analyzuje hlavní charakteristiky, vnitřní vývoj a pozici Komunistické strany Čech a Moravy v českém politickém systému po roce 1989.
Jak může znít v evropsky integrované a globálně provázané společnosti na počátku 21. století ona Česká otázka, která po dvě staletí definovala náš politický i sociální vývoj a jejíž součástí vždy bylo i postavení naší země a národa v Evropě?
O vlivu politické komunikace na volební chování, popřípadě voličské preference, toho stále víme velmi málo. Autorka se pokouší zaplnit mezeru v této oblasti a přináší více porozumění pro fungování politické komunikace v českých volbách.
Kniha se zabývá mezinárodní migrací z Vietnamu do světa a do Česka od poloviny 20. století po současnost v kontextu politických zvratů na mezinárodní scéně a ekonomických reforem ve Vietnamu známých jako Đoi Moi.
Kniha autorů (Tomáš Kostelecký, Renáta Mikešová, Markéta Poláková, Daniel Čermák, Josef Bernard, Martin Šimon) představuje systematickou analýzu prostorových vzorců politických orientací obyvatel a jejich změn v čase.
Autoři se v knize zaměřili na dva provázané cíle. Prvním bylo vysvětlení toho, proč jsou čtyři politické strany (ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a ODS) opakovaně a dlouhodobě volebně úspěšné, což jim garantuje kontinuální zastoupení v českém parlamentu; ...
