česká společnost a politika

Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu.

Další svazek populární edice Zmizelá Praha přináší výběr historického fotografického materiálu velmi nezvyklého zaměření. Lokály a zařízení dětem nepřístupné, místa spojená s nočním životem města slibují zážitek velmi nevšední.

Jsou Židé národem, osudovým společenstvím, či "pouhým" vyznáním? Různé odpovědi na tuto otázku rozdělovaly a rozdělují Židy na řadu znesvářených skupin.

Osobní drama Václava Havla, chápané v existenciálním a politickém slova smyslu, je v knize historika Jiřího Suka zarámováno roky 1975 a 1989.

Život v pražských ulicích historika Zdeňka Míky se zaměřuje na běžný život na pražských ulicích, náměstích a jiných veřejných prostranstvích v období od konce 19. století až do poloviny století minulého.

Společnost a kultura v českých zemích procházely na přelomu 19. století proměnami, jež navždy změnily podobu českého Židovstva. Kniha patří k základním textům moderní historiografie židovstva.

V Kapitolách z české politiky se schází okruh českých i zahraničních autorů mladší a střední generace, kteří se pokoušejí o první nahlédnutí politického vývoje po roce 1989 z historické perspektivy.

První kniha, která chce českému čtenáři přiblížit svět dítěte v období novověku. Chce ukázat, v čem je toto období významné v otázce chápání osobnosti dítěte, co všechno předcházelo 20. století – století kultu dítěte.

Renomovaní novináři ve své knize hledají odpověď na otázku, čím si polistopadová KSČM vysloužila shovívavost a vstřícnost u voličů i mezi politickými stranami.

Autor ukazuje na případě Čech mechanismus vytváření nepřátelství, vznik nacionalismu. Líčí nejen válečné běsnění nacistů a následné vyhnání tří milionů Němců, nýbrž i popisuje, jak se Češi a čeští Němci od roku 1848 od sebe postupně vzdalovali.

Monografie věnovaná Renátě Tyršové (1854–1937), významné české intelektuálce, která vedle obecně kulturního působení, odborné umělecké kritiky a nemalého podílu na kultivaci dívčího školství byla důležitou osobností v dějinách etnografie.

Kniha podává obraz jedinečného českého literárního salonu, který po několik desetiletí vedla Anna Lauermannová-Mikschová (1852-1932) a kterým za tu dobu prošlo přinejmenším sto dvacet osobností kulturního života.

Nejvýznamnější projevy prezidenta České republiky z roku 1997.