filosofie a náboženství

Z pohledu samotných Řeků byly sportovní soutěže tím, co činí Helléna Hellénem. Roubineauův souvislý výklad umožňuje docenit tuto jejich sebeinterpretaci s plnou vahou a pochopit její provázanost s jinými a dnes známějšími helénskými pojítky.

Apologie čili obrany křesťanství před­sta­vují literární druh s dlouhou tradicí: ty nejstarší pocházejí již z období vlády císa­ře Hadriána čili z doby, kdy od událostí, jež daly podnět ke vzniku křesťanství, uplynulo jen zhruba sto let.

Kniha Hegelova fenomenologie světa obrací obvyklé čtení Fenomenologie ducha naruby. Nejde v první řadě o „výchovu vědomí“, ale o příběh světů – konkrétních, historicky proměnlivých obrazů skutečnosti, z nichž vědomí vychází, když myslí a jedná.

V knize představil Joachim Ritter jádro své filosofie. Českému čtenáři se dostává do rukou část věnovaná Aristotelovi.

Pětice kapitol Vegettiho knihy je označena klíčovými pojmy řeckého politického diskursu: pléthos čili množství, nomos čili zákon, kratos čili síla, areté čili zdatnost a epistémé čili vědění.

Hlavní částí Vazzanova eseje z roku 1958 (2. vyd. 1968) je shrnující popis obecně nejslavnější dějové části Dantovy Božské komedie, tedy pekelných a očistcových trestů.

Práce na základě širokého srovnávání literárních textů a výtvarného umění 19. století předkládá portrét fenoménu romantické touhy (Sehnsucht) vztažené k cíli, který je vzdálený, zahalený, nedosažitelný či skrytý.

Jsoucno a bytí nabízí pedagogicky vstřícný úvod do myšlení a textů Tomáše Akvinského (1225–1274). Zájemce se zde seznámí s hlavními Tomášovými termíny a pojmy a pochopí základní myšlenkové postupy, na nichž je Tomášovo myšlení vybudováno.

Mauro Bonazzi ukazuje, že při zachování všech zásad pečlivé filologické analýzy lze odhalit pozoruhodnou a dodnes inspirativní roli myslitelů řazených k sofistickému hnutí jakožto pragmatiků, realistů a obhájců antropocentrické perspektivy, ...

Kniha jednoho z největších znalců antické filosofie představuje souhrnný a spolehlivý úvod do Platónova života, díla a myšlení.

Západní eschatologie (1947) — jediná kniha, kterou J. Taubes za života vydal — podává historickou syntézu západního duchovního odkazu z hlediska náboženské apokalyptiky.

Knížka, která s ohledem na téma dějin zkoumá tradované koncepce zkušenosti a času, je původně přednáškou z r. 1957 určenou pro dialog mezi teology a fyziky.

Publikace Lovení perel obsahuje esej Hannah Arendtové o Walteru Benjaminovi a pětici Benjaminových drobných prací v této eseji zmíněných.

Jak vážná je současná krize pravdy? Trawnyho stejnojmenná kniha nepřizvukuje hlasům varujícím před alternativními pravdami, nepanikaří a nemoralizuje, nýbrž věcně analyzuje, jak se to s pravdou má.

„Hegel a pruský stát si postupně vyšli vstříc.“ Podrobný, ale přitom jiskřivý a interpretačně svébytný rozbor tohoto vztahu, který ve své disertaci Hegel a stát podal teprve šestadvacetiletý komentátor Franz Rosenzweig (1886–1929).

V předkládané knize se autor částečně vrací k historické matérii. Usiluje zde o všeobecně srozumitelnou a přehlednou rekonstrukci Hegelovy filosofie náboženství, kterou současně zasazuje do širšího kontextu jeho filosofické soustavy.