filosofie a náboženství

Poslední den svého života rozmlouval Sókrates v žaláři se svými přáteli o nesmrtelnosti duše. Při západu slunce vypil podaný jed, poslušen jsa soudu své obce, a zemřel.

Spis je svědectvím o soužití bohatých a chudých křesťanů v Alexandrii druhé poloviny 2. století a kromě otázky příslušnosti bohatých k církevnímu společenství se pokouší vstoupit do diskuse o dobové penitenciální praxi.

V krátkém pojednání zkoumá Plótínos otázku, zda je Erós bůh, daimón, nebo vzrušení, které vzniká v duši. To vše o něm totiž na různých místech svých dialogů říká Platón. A to vše podle Plótína skutečně platí, ale pokaždé na jiné úrovni skutečnosti.

První dvě knihy Komentáře k Janovu evangeliu obsahují Órigenovu předmluvu k celému spisu věnovanou zejména pojmu „evangelium“ a dále výklad veršů J 1,1–7a.

Ve spise O dokonalosti vychází Řehoř především z pavlovských listů, které poukazují na význam různých christologických titulů.

Tři filosofická dramata, která mají jedno společné: tísnivou blízkost Sókratova konce. Z řeckého originálu přeložil a úvodem opatřil František Novotný. Nové, redakčně upravené a první řecko-české vydání.

Řádná oslava, to je hostina, to je hudba, to jsou plná měsidla vína. Symposion ale neznamená jen společné popíjení. Jsou to i společné řeči, je to i hostina slova. A tentokrát obzvláště bohatá. Téma večera: Erós. 1. řecko-české vydání.

Ve spisu Proti Kelsovi reaguje Órigenés na kritiku křesťanství z pera platónského filosofa působícího v polovině 2. stol. po Kr., který v šíření nové víry rozeznal reálné ohrožení dosavadního kulturního a náboženského řádu.

Spis patří přes svůj nevelký rozsah k dílům, jež zásadně ovlivnila vývoj západního myšlení od antiky až po současnost.

Spolu s Platónovou Ústavou nejdůležitější kniha evropské tradice politické filosofie v zrcadlovém řecko-českém vydání.

Formou rozhovoru, jehož vůdčí osobností je Sókrates, uvažuje Platón o vztahu věci, pojmu a pojmenování.

Tzv. osmá kniha Stromat je sbírka Klementových výpisků z filosofického zdroje, jehož ústředním tématem je teorie vědeckého důkazu, rozpracovaná na aristotelském základě a na pozadí protiskeptické polemiky.

Porfyriova sbírka čtyřiačtyřiceti Sentencí nestejné délky je pokusem zachytit základní principy Plotinovy nauky týkající se vztahu duše a těla, charakteristik tělesného a netělesného. Intelektu v jeho jednotě a mnohosti.

Apologetický spis raně křesťanského autora z druhého století, obsahující jednak polemiku s kulturou a vzdělaností tehdejší řecky hovořící společnosti, jednak povzbuzení k hledání moudrosti ve spisech nepocházejících od Řeků. Nejde o běžnou apologii,

Ve spisu Proti Kelsovi reaguje Órigenés na kritiku křesťanství z pera platónského filosofa působícího v polovině 2. stol. po Kr., který v šíření nové víry rozeznal reálné ohrožení dosavadního kulturního a náboženského řádu.

Toto dílo je zajímavou ukázkou kappadocké teologie konce čtvrtého století. Dvojjazyčné vydání připravuje M. Bláhová.

Předkládaná publikace zahrnuje český překlad a podrobný komentář Eclog i všech dochovaných zlomků Hypotyposes (včetně zlomků dosud nevydaných), jakož i dalších tematicky příbuzných fragmentů Klementova díla.

Titul je posledním Plotinovým pokusem představit trojí ontologickou úroveň jeho universa.

Spis O strachu z bohů pochází z raného období jeho tvorby. Plútarchos v něm podrobuje velice ostré kritice všechny iracionální projevy náboženské víry, její přepjaté či pathetické projevy.

Řecko-české vydání spisu, který představuje Řehořovu antropologii čerpající z antických, biblických i starokřesťanských zdrojů.