O křesťanství se dnes sice ve společnosti hodně mluví, ale jen velmi málo z toho souvisí s jeho pravdivou verzí.
I to je jeden z důvodů, proč se dnes od něj stále více lidí distancuje. Kritika určité verze křesťanství je určitě nutná.
Byli jsme stvořeni k opravdovému vztahu s Bohem. Tento vztah jako každý jiný zahrnuje také komunikaci a konverzaci. Bible říká, že poslouchat hlas našeho Stvořitele je naprosto zásadní, ale i přirozenou součástí naší existence.
Strach nikdy nenapsal symfonii, nevyléčil nemoc ani nezachránil manželství.
Něco takového dokáže odvaha a víra. Něco takového dokáží lidé, kteří se
odmítají řídit svou bázlivostí a poddat se jí.
Přenesme se spolu o dva tisíce let zpět, abychom nahlédli do domácnosti římského setníka Appia. Kromě Appia v tomto příběhu potkáme spoustu dalších postav.
Ať už potřebujete záchranné lano, jež by vás vytáhlo z hlubin zklamání a beznaděje, nebo jen toužíte po povzbuzení do nadcházejícího dne, tato kniha krátkých duchovních zamyšlení je právě pro vás.
Bůh sám sebe označuje mnoha různými slovy. Jedno z nich je překvapivě osobní: Otec. To je úžasné... a zároveň problematické. Nemáte totiž jiného Ježíše nebo jiného Ducha svatého.
Náš život je jako příběh. Ale má náš životní příběh nějaký hlubší význam? Je možné díky naší minulosti lépe pochopit, jakou cestu máme před sebou? Dan B. Allender nás v této knize učí, jak můžeme číst příběh svého života.
Kde byl v biblickém příběhu Adam, když had pokoušel Evu? Byl Adam s Evou celou dobu, když ji had obelhával? Stál vedle své ženy a slyšel každé slovo? Pokud ano, musíme si položit zásadní otázku: Proč nic neřekl?
Představte si, že jste v životě vykonali vše, co jste vykonat měli. Že jste žili odvážně a směle, přijímali jste všechny krásné i těžké chvíle, žili jste naplno.
Složitou problematikou dvanácti prorockých knih se již delší dobu zabývá žák profesora Jiřího Hellera, český teolog a starozákonník, doc. Jiří Beneš. Výsledkem tohoto jeho dlouhodobého zájmu je jeho monografie "Dvanáctka. Uvedení do Malých proroků".
Musíme se přepnout do "misijního nastavení". Začíná se říkat, že místo "teologie misie" potřebujeme "misijní teologii". Na misii nelze nadále nahlížet jako na jednu z větví teologie. Veškerá teologie musí být ve svém zaměření misijní.
Poutníkův návrat je první knihou, kterou C. S. Lewis napsal po své konverzi ke křesťanství. Lze říci, že se jedná o záznam jeho vlastního hledání smyslu a duchovního uspokojení – hledání, které ho nakonec přivedlo ke křesťanství.
Tvá modlitba může přinést změnu.
Jak bychom se cítili, kdybychom k modlitbě přistupovali s důvěrou a jistotou – přesvědčeni, že nás Bůh slyší a že na našich modlitbách záleží?
Kniha vnáší do diskuze o islámu perspektivu křesťanské víry. Poučeně, srozumitelně, ale nikoli triviálně autor uvádní čtenáře na cestu ohledávání vlastních hodnot, osobního přesvědčení i samotných základů vlastní víry.
