filosofie a náboženství

Kniha se v širším kontextu vývoje nejstarších česko-francouzských vztahů věnuje historickému poznání úcty ke světcům spjatým s francouzským prostředím na území Čech a Moravy v období středověku. Jádro publikace tvoří tři výzkumné kapitoly.

Tato monografie záměrně odsouvá na okraj prvoplánové interpretace absolutní boží vlády a zaměřuje se na méně zkoumané aspekty pozemské, tedy společenské, náboženské a politické moci, jak je vidí pisatelé a čtenáři Hebrejské bible a ústní Tóry.

Monografie „Zvířata v hebrejské bibli a židovské tradici“ se zabývá zvířecím světem v klasických textech judaismu a v tradici od starověku až po současnost. Základním biblickým textem, který definuje vztah mezi člověkem a zvířaty, je v knize Genesis

Je možné racionálně zdůvodnit přesvědčení, že budoucnost bude do značné míry podobna minulosti? V tomto duchu formuloval v Anglii 18. st. dnes již tradiční verzi problému indukce David Hume.

Monografie se zabývá židovskou starověkou koncepcí světa, kosmu a místem člověka ve světě jednak s ohledem na biblické zdroje, jednak na prameny deuterokanonické a pseudoepigrafní.

V rámci této knihy je čtenář seznámen s originálními výsledky autorů na poli formální logiky a sémantického webu. Začíná s pojmem sémantického webu, reprezentací znalostí formální logikou a postupně se dostává ke specifičtějším tématům.

Cílem knihy je podat podrobný rozbor Platónova pojetí uměřenosti. Byl to právě Platón, kdo se jako první významným způsobem zasadil o vyhraněně filosofické uchopení tohoto pojmu, který se stal později klíčovým pro evropské pojetí morálky.

Monografie se zaměřuje na nové nastupující technologie a koncept tzv. konvergujících technologií, které jsou reflektovány z pozice transformativních humanitních věd a filozofie dialogu inspirované dílem českého filozofa Milana Machovce.

Publikace neobsahuje všechna témata, kterými se bioetika zabývá, je tematicky ohraničena. Může se ale stát kompasem pro další rozhodování osob, které pracují ve vědě a výzkumu, a vlastní reflexí o základní badatelské i etické orientaci čtenáře.

Jedním z nejtemnějších termínů archaické filosofie je bezesporu to apeiron, "bezmezno". Studie rozvádí, že samotný termín nemusí být autentický a upozorňuje na spojení fysis apeiros, "bezmezná přirozenost".

Publikace mapuje vývoj filosofického myšlení v českých zemích a demonstruje je na klíčových osobnostech, jež svým dílem spoluvytvářely kulturní identitu českého národa a významně přispěly k jeho duchovní emancipaci.

Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů".

Tato kolektivní monografie má jednak přispět k objasnění příčin vzniku černé legendy a přinést kritickou reflexi jejích důsledků a zároveň má za cíl analyzovat specifika španělského vědeckého, filosofického a kulturního prostředí 16. století.

Eseje v této knize tematizují tři okruhy problémů. Prvním je popis nauky a praxe kršnovské bhakti v rámci hnutí Haré Kršna. Druhý okruh vytyčuje snaha o deskriptivní rekonstrukci dějin oddanosti Kršnovi na Západě a v českých zemích.

Tato studie nemá být skripty, učebnicí, historií či přehledem religionistiky v obvyklém smyslu slova.

Autor podává přehled filosofických názorů na člověka, jak se objevují v dílech významných filosofických myslitelů od starověku po novověk.