Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla.
18. prosince 1728 vyšel Druhý díl Bajky o včelách. Na rozdíl od Prvního dílu nešlo o kompilací rozličných textů různých žánrů, jejichž sepsání by trvalo čtrnáct let.
Naděje je to, co činí život snesitelnější. Ovšem dokáže být i metlou lidstva, jež člověka ohlupuje a zaslepuje tváří v tvář situaci vtěleného života ve sdíleném světě. A tak lze člověka vymezit též jako animal sperans: živočich doufající.
Kniha mapuje celek Kierkegaardova myšlení. Především se zevrubně probírají tři stadia lidské existence – estetické, etické a náboženské. Člověk může přecházet z nižšího stadia k vyššímu stadiu, nebo spočinout ve stadiu nižším.
Předložená kniha představuje první českou monografii o Agathě Christie. Snaží se o zařazení její tvorby do vývoje detektivní literatury a její specifické poetiky, ještě spíše však o postižení duchovního jádra autorčina díla.
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla.
Co je to rytmus? Jak rytmus zakoušíme a jak rytmicky žijeme? V jakém smyslu je skutečnost utvářená rytmicky? Jak lze rytmus definovat nejen jako princip organizace času, ale také prostoru? Čím se zabývá rytmická analýza?
Sbírka intimně laděných dopisů přibližuje všednodenní život dvou lidí, které svedla dohromady Moničina pouť ke hrobu svatého Petra. Korespondence zároveň otevírá čtenáři možnost nahlédnout do Boublíkova ryzího teologického díla.
V životě jsou prý jen dvě jistoty: smrt a daně. S jistotou víme, že zemřeme, jen nevíme, kdy přesně. Nutnost smrti zaměstnávala myšlení pravděpodobně od okamžiku, kdy se zformovalo.
Tématické zaměření knihy konečně umožňuje poukázat i na důležitou kritickou návaznost Humovy koncepce pýchy na myšlenky Bernarda Mandevilla, jenž svou koncepci člověka jako pyšné bytosti postavil do centra svého svérázného výkladu ctností -
Bernard de Fontenelle (1657–1757) byl francouzský spisovatel a filosof, který se na konci 17. století zapojil do sporu obhájců antických a moderních autorů (querelle des anciens et des modernes).
Básníci a kosmonauté provádějí čtenáře esejisticky zpracovanou cestou myšlenkovým světem českého fyzika. Kniha je sbírkou textů z dlouholeté publicistické činnosti autora, která začala už před rokem 1989 v prostředí nezávislých periodik.
Sborník k životnímu jubileu Filipa Karfíka nabízí barvitý a citlivý obraz filosofa, filologa, pedagoga a profesora antické filosofie a odhaluje, jaký vliv měl a má na druhé.
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla.
Současná společnost čelí řadě morálních problémů, pro něž není jednoduché nalézt uspokojivé řešení. Mnozí etikové se shodují, že morální normy vymezující správné a nesprávné jednání by měly reflektovat morální intuice.
Tradiční evropská filosofie, tzv. metafysika, vychází ze zdánlivě samozřejmého přesvědčení, že to vprostřed čeho člověk stojí a s čím se setkává, tzv. svět, je povahy celku vznikajících a zanikajících „věcí“, či „entit“.
Emotivní poetické hledání východisek z životních plání i roklin zpracovává specificky neformálním způsobem náměty myšlenkově spojené s úsilím vyjádřit pocit intenzivní sounáležitosti se vším, co nás obklopuje.
Básník Paul Celan je pro svou originální práci s jazykem zdrojem údivu, který je počátkem filosofování. Proto se k němu filosofové opakovaně vracejí v pokusu vyrovnat se s jeho básnickým dílem.
