Klasické dílo britského politického myslitele. Zabývá se zde politickými idejemi 20. století, zejména rozmanitými aspekty individuální svobody, rozborem myšlenek J. S. Milla, a především provádí rozlišení mezi negativním a pozitivním pojmem svobody.
Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným dílům té doby. Její téma je však prastaré, jako první je pojednal již Aristotelés.
Luigi Zoja se ve své knize Dějiny arogance zabývá psychologií vývoje a jeho
limity počínaje starověkem, vlivem náboženství a mýtů v této
oblasti na současnost a důsledky, které jsou patrné až do dnešních dnů.
Církevní historik Hubert Wolf přistupuje k problematice celibátu
z historického hlediska a vychází z toho, že Nový zákon se pro celibát nijak nevyslovuje; proto postoj církve od raného
středověku prochází četnými proměnami.
Volbu papeže, Kristova zástupce a následovníka apoštola Petra na jeho stolci, provázely v dějinách mnohé problémy. Jak zajistit, aby se na tento akt volitelé v klidu soustředili, jednali podle nejlepšího svědomí a pokud možno bez průtahů?
Americký autor ve svých esejích velmi čtivým způsobem přibližuje všeobjímající monstrum zvané byrokracie, tedy onen věčně se zvyšující počet státních zaměstnanců a formulářů, které tito úředníci vymýšlejí.
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizuje ústřední téma této monografické práce. Nejde o práci odbornou, filozofickou či kosmologickou, nýbrž psanou z živé osobní potřeby a určenou všem, kdo si někdy položili otázky typu „Proč je svět?“...
Kniha v dialogické formě mapuje dějiny moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. století až do počátku 21. století.
Tato kniha je první filosofickou prací Jana Šterna. Ve své práci rozvinul čtvrtý modus bytí, jak ho zformuloval Aristoteles ve své Metafyzice. Navázal přitom na Heideggerův esej Aristotelova Metafyzika.
Druhé vydání knihy, v níž se autor věnuje tématu ženství a jeho proměn. Ve čtyřech esejích se zamýšlí mj. nad fenoménem lásky, sexu a svádění, vztahu žen k práci, rodině a moci.
Esej francouzské filozofky přináší ojediněle fundovaný výklad fenoménu dandysmu i zasvěcené portréty jeho hlavních představitelů, jakými byli Brummell, Baudelaire, Byron, Wilde či Barbey d´Aurevilly.
Takřka encyklopedické dílo Niklase Luhmanna (1927–1998), jenž patří k nejvýznamnějším a nejoriginálnějším německým myslitelům, je věnováno nejen sociologické teorii, nýbrž zasahuje i do filozofie.
