křesťanství

Témata duchovního života vycházejí ze současnosti. Synodální realita – nepřejeme si hovořit o skutečném Rupnikovi. Falešná rozlišení ve virtuálním a naaranžovaném besedování. Spočinutí v živém Kristu a radost z Písma – pramene realismu.

Nakolik vyzýval Tolstoj k odkládání zbraní a vybízel k abstraktnímu usmiřování? Jak se falešným postojem pacifisty trápil Dostojevský? Nenapomohl pasivní přístup k nastolení ruské revoluce?

Co by řekl Tomáš Špidlík k současnému Rusku? Jaká je vlastně modlitba těch, kdo nepřijímají papeže Františka?

Eucharistie je ohniskem našeho života i radostí našich tužeb. Biblická označení Lámání chleba, Večeře Páně, Svatá oběť a jiná vyjadřují hluboké propojení srdcí, která se na sebe těší. Jde o intimitu Boha v člověku a člověka v Bohu.

150. výročí prohlášení svatého Josefa za ochránce všeobecné církve podnítilo papeže Františka k formulaci jeho sedmi nových jmen: Ochránce Vykupitele, Boží služebník, Služebník spásy, Průvodce těžkými časy, Ochránce vyděděných, ...

Covidová atmosféra do duchovního života vstoupila již naplno. Kromě analýzy protikladných postojů se text zaobírá tvůrčí přítomností Kristovou. Ten člověka v dějinách civilizace vždy věrně doprovázel.

Palčivé otázky duchovního života odpovídají palčivé době. A konkrétní život je spojen s dobou. Otevíráme témata: církev a majetek, příležitosti ke ztišení a modlitbě, statečnost a věrohodnost, souvislosti dneška s tradicí.

Text nás seznamuje s Marií, která v dějinách upoutala tolik lidských srdcí! To je důležité faktum nejen pro teology. Je potřebné se k ní nejen obracet, ale také studovat: jak žila ona i ti, kdo na ni mysleli.

Celosvětová síť modlitby, kterou už tradičně sdílíme s papežem, nám připomíná, že srdcem poslání církve je modlitba. Můžeme dělat mnoho věcí, ale bez modlitby jsou mrtvé.

Kniha se zaobírá otázkami, které s optimismem a realismem zároveň klade v učení o manželství a rodině papež František. Amoris laetitia obsahuje mnohé zkušenosti, návody i doporučení.

Mezi mnoha jinými objevy se může čtenář této knihy podrobněji dotknout toho, jak novost učení papeže Františka je osvěžující a duchovně plodná. Seznámí se s tím, jak se prohlubuje přijetí Druhého vatikánského koncilu v životě a poslání církve.

Studie Luisy Karczubové přináší reflexi „zelené“ encykliky Laudato si’. Ekologie je nahlížena z hlediska dovršení světa ve světle křesťanských tradic Východu a Západu.

V septembri 2016 bola podaná žiadosť o otvorenie procesu blahorečenia Stanislavy Ernstovej (1891–1968). Ide o slovenskú uršulínku, ktorá zomrela na Bílé Vodě (na severnej Morave) v povesti svätosti.

Text sleduje aktuální otázky a odpovědi k tématu víry: ve výkyvech i vděčném zakoušení.

Shrnutím základních témat, která se nalézají v jiných titulech, chce otec kardinál dosáhnout myšlenkové syntézy v pohledu na projevy života: věda, umění, náboženství.

Autorka představuje Teilharda vyváženě. Pro českého čtenáře budou obzvláště cenné dosud nepublikované pasáže o jeho čínském (resp. asijském) období, stejně jako sdělení o jeho prožívaní „temné noci“.

Křesťanství začíná v Jeruzalémě. Mezi vírou Izraele a Ježíšovým evangeliem je hluboké pojítko. Autor nám tyto souvislosti odhaluje v postavě Pavla z Tarsu.

K letošnímu Roku svatého Pavla předkládá kardinál Špidlík své meditace o apoštolu národů: o tom, jak mu křesťanství dalo světový rozhled...

Současný vývoj pastorální teologie.

Práce svérázného německého filosofa, o němž říká jak Rahner, tak Balthasar, že vnesl do teologického myšlení v Německu smysl pro paradoxy. Vyplňuje se tak v českém prostředí závažná absence.