Úsilí reinterpretovat polskou politickou strukturu je opřeno zejména o analýzu šlechtického parlamentarismu za vasovské éry, jehož fungování autor ztotožňuje s ideovým dědictvím aristotelské republikánské teorie a modelem monarchia mixta.
Zástupci mladé badatelské generace z osmi evropských zemí zkoumají komplikovaný a zároveň dynamický vztah mezi slovanským prostředím a Evropou z kulturně-politického, literárního i lingvistického hlediska.
Jednou z výrazných změn, k nimž došlo v pozdní antice, bylo přenesení hlavního města říše z Říma do nově založené Konstantinopole. Jejím nejvýznačnějším panovníkem byl bezpochyby císař Justinián I. (527–565), jemuž je věnována tato monografie.
Kniha poutavě a čtivě vykresluje atmosféru a události posledních jedenácti srpnových dnů roku 1939, které nakonec vyústí do války, jakou lidstvo ještě nezažilo.