Joachim Gauck ve své politicky i emocionálně působivé knize sugestivně líčí traumatizující zkušenost nesvobody i šťastné okamžiky nově nabyté svobody a popisuje nesnadný přechod od vnucené bezmoci k životu, jehož směr si lidé určují sami.
Jens Gieseke líčí historii státní bezpečnosti Stasi, tajné policie a špionážní služby v jednom, od jejích počátků v roce 1945 do jejího rozpuštění v roce 1989/90. Analyzuje způsob fungování diktatury a důsledky špiclování a nedůvěry v každodenním životě.
Autor popisuje proces převzetí moci v Německu od roku 1933 po stranický sjezd NSDAP v září 1934 a současně sleduje proměnu Hitlera z domnělého „hnědého bubeníka“, jehož chtěli němečtí národní koaličníci zapřáhnout do své káry, v neomezeného diktátora.
O druhé světové válce existuje obsáhlá dokumentace, ale jen skromná část se zevrubně zabývá wehrmachtem, nejdůležitějším mocenským nástrojem "vládce válečníků" Hitlera. Guido Knopp se ale nezaměřuje jen na instituci wehrmachtu, nýbrž i na její aktéry.
Co německá generalita za druhé světové války skutečně věděla a co si myslela o Hitlerovi, válečné situaci a německých válečných zločinech, bylo dosud téměř neznámé. Po válce šířila přikrášlený obraz sama sebe.
Autor popisuje zkušenosti německých zajatců a vypravuje o ženách a dětech doma v Německu, o jejich nadějích a touze po milovaném muži, otci či synovi. Navíc popisuje dobrodružné pokusy o útěk, při nichž se několika lidem podařilo dostat na svobodu.
Autor ve své knize poprvé vyhodnotil a okomentoval tisíce dopisů, které adresovali němečtí občané a firmy svému vůdci Adolfu Hitlerovi. Vznikla tak bohatá studnice poznatků pro psychology, historiky a pedagogy.
Autoři nám na základě vlastní zkušenosti jako očití svědci procesu i díky rozsáhlým rešerším v archivech a četným rozhovorům s účastníky, svědky a obhájci podávají celistvý obraz někdejších dramatických událostí v norimberské soudní síni.
Tuto knihu věnuje autor těm, kdo se s nasazením vlastního života postavili proti zločinnému hitlerovskému režimu: Canarisův Abwehr, jehož plány na převrat zmařila Mnichovská dohoda z roku 1938.
Guido Knopp ukazuje, jak po Hitlerově zločinné válce násleovalo další bezpráví, kdy příchod Rudé armády na konci druhé světové války vyhnal z někdejších německých východních území miliony německých civilistů.
Guido Knopp popisuje životní osudy Hitlerových manažerů (A. Speer, A. Jodl, W. von Braun, F. Porsche ad.), analyzuje jejich motivy a klade otázku, jakou měli osobní odpovědnost. Současně dokumentuje vnitřní struktury diktatury.
