Kniha shrnuje výsledky projektu zaměřeného na komplexní analýzu dochovaných písemností spojených s působením premonstrátských konventů v pozdně středověkých Čechách.
Reprezentativní antologie umělecké novolatinské literatury v Českém království je rozdělena podle žánrových oblastí a vnitřně strukturovaná do dvou částí, na literaturu do r. 1620 (renesanční humanismus) a literaturu pobělohorskou ...
V letech 1645–1648, tedy krátce před koncem třicetileté války, zkonfiskovala švédská vojska řadu českých a moravských knihoven – především v Mikulově, Olomouci, Praze, ale i na dalších místech.
V polovině 60. let byly nejvyšší orgány státu konfrontovány s pasivitou mladé generace, s narůstající kriminalitou v jejích řadách a přejímáním západních vlivů, viditelným např. v hudbě. Zodpovědné orgány byly odhodlány tento stav zvrátit, ...
Když se J. A. Komenský dostal ve svém Věcném pansofickém slovníku k pojmu historia, začal etymologií: „Slovo je odvozeno od historeo vidím, hledím. Vlastně je to tedy to, co člověk viděl na vlastní oči.“ ...
Kniha přináší výbor latinských středověkých textů informujících o náboženství pohanských Slovanů z doby od 5. do 15. století. texty jsou vždy otištěny v originálu a moderním českém překladu, doprovází je medailonek autora a bibliografie.
V roce 1487 vyšel v Praze u anonymního tiskaře, snad Martina z Tišnova, první český tisk žaltáře, který představuje nejstarší známý záznam čtvrtého překladu žalmů z latiny do staré češtiny.
V roce 1927 Československo přijalo zákon č. 117/1927 „o potulných cikánech“. Tato právní norma prvorepublikovým policejním orgánům umožňovala z některých jednotlivců či skupin obyvatel učinit občany druhé kategorie.
Třetí svazek edice deníkových zápisků české spisovatelky a libretistky Marie Červinkové-Riegrové (1854–1895), dcery českého politika Františka Ladislava Riegra.
Frontispis, tedy celostránková ilustrace umístěná zpravidla proti titulnímu listu, představoval u barokních tisků jakési "okno" do tématu knihy, zprostředkovával potenciálnímu kupci obsah svazku.
Kniha v návaznosti na nejnovější zahraniční diskusi o dějinách kulturní výměny ukazuje, jak se v českém prostředí prosazoval specifický model vzdělanosti založený na luteránské teologii, který si osvojili čeští studenti na univerzitě ve Wittenbergu.
Kniha obsahuje 270 lidových písní z Kouřimska. Písně pocházejí z vlastních sběrů autora z let 2013–2020 a z dosud nepublikovaných archivních zápisů dřívějších sběratelů.
Kniha představuje českou středověkou knižní kulturu a její média, tedy rukopisy a inkunábule. Popisuje, jak se knihy psaly a později tiskly, užívaly a shromažďovaly.
Během vrcholného a pozdního středověku narůstal zájem o logická bádání a další filosofické disciplíny. V 1. polovině 14. století do vývoje logiky výrazně zasáhl i anglický mistr známý pod jménem Walter Burley (cca 1275 – cca 1344/45).
