Inge zkoušela spočítat všechny věci v barvách viditelných jen pro mořské korýše. Inge si přála, aby měl žabák krásný den. Inge se před osmi měsíci, třemi dny, jednou hodinou a dvěma setinami vteřiny pokusila o sebevraždu.
Není jasné, co bylo spouštěčem Mošťkova osobitého psaní. Jeho tvorba se vyznačuje nejen zvládnutím formálních postupů, ale především nezaměnitelným smyslem pro humor, absurditu a grotesknost.
Novela Húlava nad buzerplacem – inspirovaná Klukanovými zážitky ze základní vojenské služby – vychází v grafické úpravě a s vynikajícími kolážemi Bohuslava Šíra.
„Tak to vidíš, to máš za to, žes netvořil kýče,“ píše novoříšský poustevník, malíř a literát Jan Moštěk ve své Baladě milostné, díle, které vzniklo kolem roku 1968 v krátkém období, kdy se naplno věnoval i psaní.
Specifické vidění světa, které se u Moštěka projevuje ve všech jeho textech, spočívá v překvapivých pointách a nečekaných zkratkách. Postavy vystupující ve Hře o baronu, který se stal vládcem, jakoby vypadly z předlohy pro loutkové divadlo.
Pět let po válce vydal jeden z terezínských domů poklad. Soubor 254 obrazů dokumentujících život v ghettu, jak ho zde v letech 1942-44 zachytil jeden z jeho nedobrovolných obyvatel – akad. mal. František Mořic Nágl.
Šest svérázných povídek novoříšského rodáka, malíře a literáta, poustevníka Jana Moštěka, které jsou v kontextu české literatury zjevením a mohou připomínat například grotesky Daniila Charmse.
Po technické stránce nevšedně udělaná kniha přináší autorův aktuální básnický soubor, v němž Kučera preparuje jazyk, obnažuje vztahy, louhuje významy, vytyčuje prostor.
Pátrání po člověku, co dávno odešel a nikdo prý o něm nic nevěděl. Autorka zaznamenala vzpomínky na svého dědečka, kterého sama nepoznala a doprovodila je dvaadvaceti vlastními linoryty.
