světová

Maškarádu géniů, třetí díl Rakouské trilogie, považoval Fritz von Herzmanovsky-Orlando za své vrcholné dílo, souhrn všech zásadních témat, která ho celý tvůrčí život provázela: Erós jako vítěz nad racionalitou a pořádky mužského světa, ...

V knize Tajný život (1998, Vie secrète) se Pascal Quignard noří do hlubin lidské duše a odkrývá vrstvy vnitřního života, které zůstávají skryté před pohledem ostatních – i často před námi samými.

Román Jarní sníh (Haru no juki, 1969) je prvním dílem Mišimovy tetralogie Moře hojnosti (Hódžó no umi), která pro svůj ojedinělý záběr, specifický románový svět a jedinečnou vizi získala všeobecný věhlas.

Jeruzalém (2004) je součástí cyklu Království, který Gonçalo M. Tavares označuje jako „černé knihy“ – prózy určené k pohřbívání iluzí.

Otevřená pustá krajina přináší povídky, v nichž se zdánlivě nic neděje, osoby přecházejí z pokoje do pokoje, pokuřují u stolečků v zahradách, dolévají si víno, pozorují dění za okny nebo posedávají na lavičkách v parku.

Roku 1973 vpadl do převážně hispánského sboru latinskoamerických autorů nový nepřeslechnutelný hlas v portugalštině: román Avalovara Brazilce Osmana Linse záhy dosáhl zasloužené proslulosti.

Večírek na Bludném Holanďanu, druhý díl Rakouské trilogie Fritze von Herzmanovského-Orlanda, je ještě mnohem ztřeštěnější, skurilnější a spletitější než díl první: pestrobarevná společnost poskládaná ze všech stavů a evropských národů ...

Pan Děsikůň v růžové pavučině je prvním dílem vskutku třaskavé Rakouské trilogie Fritze von Herzmanovského-Orlanda, jež na každé stránce exploduje vtipem, ztřeštěnými nápady a skurilním humorem.

Cejch je nedatovaným deníkovým záznamem dívky Dagny, která se po rozpuštění divadelní skupiny neklidně potuluje německými městy a obstarává si živobytí všemožnými způsoby: jako občasná prostitutka, podomní obchodnice s ozónovými tabletami, ...

Skupinka mladých lidí na venkovské samotě v zapadlém koutě Anglie vzbuzuje u svých příbuzných a přátel podezření, že spí každý s každým. Skutečnost je složitější: atmosféra sršícího erotického napětí prostupuje i krajinou a počasím, mořem a jídlem,.

Monumentální román „Smutek Belgie“ (Het verdriet van België, 1983) představuje široké panoptikum osudů jedné rodiny ze západovlámského městečka od doby Hitlerova nástupu k moci až do konce druhé světové války.

Svazek Eseje a kritiky přináší výbor z autorových textů vytvořených v období let 1971–2016.

Psaním rozhlasových her se Milan Nápravník začal intenzivně zabývat po roce 1968, poté co emigroval do Západního Německa. Texty pro rozhlas představují v rámci jeho tvorby zcela zapomenutou oblast, a nutno podotknout, že zcela neprávem.

Zlatý pavilon je nejen nejúspěšnější dílo Mišimovo, ale je i desetiletí po svém vzniku stále pokládán za jeden z nejvýraznějších výtvorů japonské moderní literatury vůbec.

Moje tělo a já z r. 1925 je kniha prvního bilancování. Crevel ji psal v době, kdy se načas vzdálil surrealistům a přidal se ke končícímu hnutí dada, podnětem k ní byla potřeba nové rovnováhy. Je přímočarým zamyšlením nad vlastním životem.

Román Candido (1977) se svým titulem prezentuje jako remake Voltairova románu z roku 1759 Candide aneb o optimismu.

Novela Vějíře markýze de Sade začíná jako protokol z procesu s fochérkou Gabrielle, výrobkyní okázalých a obscénních vějířů pro svého přítele, autora skandálních sexuálních vizí a vězně revolučního režimu.

Témata osobní identity a možností porozumění i sebeporozumění se ve Wallaceových textech prolínají s nejsoučasnějšími technikami ovlivňování a vnější prezentace a kladou – nevyslovenou, snad i nevyslovitelnou? – otázku, na co jsme vlastně zapomněli.

Román René Leys, odehrávající se v Pekingu roku 1911, popisuje formou deníkových zápisků úsilí vypravěče proniknout prostřednictvím mladého učitele do Zakázaného města a odhalit jeho tajemství.

Portrét pěkné Andalusanky, který anonymně vyšel v Benátkách nejspíš roku 1530, je jedním z nejzáhadnějších a nejerotičtějších děl španělské literatury.