Vědecký katalog připravený k výstavě Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938 seznamuje čtenáře s československým kulturním a hospodářským pronikáním do Orientu v době První republiky.
Pověst z 19. století vypráví, že hřbet sopečných vyvřelin vystupujících
z krajiny severních Čech byl dílem ďábla, který
rozdělil bojující Čechy a Němce tím, že mezi ně postavil
zeď.
2. svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví se věnuje složitému a dramatickému období let 1933-1948 z česko-rakouské perspektivy.
Výběrová edice dokumentů mapující vzájemné vztahy mezi Československem a Svatým stolcem v prvním decenniu existence samostatného státu. Předkládaná edice přináší dokumenty jak z československé strany, tak ze zpřístupněných vatikánských archivů.
Publikace je věnována vzájemným vztahům mezi Československem a Svatým stolcem v prvním desetiletí existence meziválečného Československa a je výsledkem několikaletého výzkumu v českých i vatikánských archivech.
Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně od ledna do června 1943. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení.
Co to znamenalo nazývat se během posledních zhruba sto padesáti let "Čechem"? Jak se obsahy "češství" proměňovaly během přináležitosti českých zemí k Rakousku-Uhersku, během meziválečné republiky i po ní?...
Publikace svébytným způsobem, kombinujícím osobní svědectví autora s pečlivě dohledanými historickými prameny, nabízí souhrnný a zároveň detailní pohled na organizační a institucionální dějiny ČSAV v letech 1960-1969 z konkrétní perspektivy Akademie.
Kniha Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně (1940-1941), přibližující činnost vedení československého exilu, je poctou boji za národní svrchovanost a státní samostatnost během druhé světové války.
Sborník shrnuje příspěvky ze stejnojmenné mezinárodní vědecké konference. Publikované práce prohlubují dosavadní poznání jedné z významných komponent moderních středoevropských dějin a předkládají k diskuzi řadu podnětných závěrů.