Vydejme se s autorkou na cestu do minulosti a seznamme se s 365 zajímavostmi z české historie. Dozvíme se například, koho uctívali staří Slované, který církevní řád měl heslo „Modli se a pracuj“.
Wim prožil dětství v chudé amsterodamské rodině, a když Nizozemsko obsadili nacisté, musel odjet na nucené práce do Německa. Odtud se mu podařilo uprchnout a nějakou dobu skrývat, ale nakonec se ocitl v soukolí koncentračních táborů.
Do knihy Šlechta v českých zemích se vešlo pouze omezené množství osobností nebo byla zmíněna pouze část jejich života. A tak vznikl tento druhý díl, ve kterém dostali prostor i jiní aristokraté.
Harry Lenga se narodil roku 1919 v polském městě Kozienice a spolu s dvěma bratry se vyučil hodinářskému řemeslu. Právě to – a vzájemná sourozenecká soudržnost – jim v Osvětimi i v Mauthausenu zachránilo život.
Publikace se vydává po stopách československého a českého krasobruslení od jeho úplného počátku až do současnosti, nechybí ani úvodní kapitoly o tom, jak lidé vůbec začali bruslit a poté i krasobruslit.
Autorka pochází z nizozemské židovské rodiny a ve své knize vzpomíná na předválečné dětství v rodině se dvěma staršími bratry a mladší sestrou, popisuje německou okupaci Nizozemska a postupné rozdělení rodiny.
Hlavními aktéry příběhu, založeného na skutečných historických událostech, jsou dvě mladé židovské sestry Janny a Lien, které za druhé světové války žily ve vile ‘t Hooge Nest v nizozemské oblasti Het Gooi .
Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky.
Známá autorka Blanka Kovaříková sbírá po léta nejen příběhy slavných osobností, ale také míst, předmětů a jevů, které neodmyslitelně patří k naší minulosti.
Kniha zahrnuje kromě osobních vzpomínek historický vývoj vojenského výzvědného zpravodajství od r. 1918 do r. 1990. Podrobně pak rozpracovává poválečný organizační vývoj zpravodajské správy, úkoly jednotlivých oddělení...
