světové dějiny

Monografie analyzuje rozličné podoby cyrilometodějská tradice v 19. a 20 století a všímá si jejího odrazu ve formování národních identit v českých zemích.

Na krátkých životopisech vybraných osobností, spojených svým životem a dílem s pražskou Univerzitou Karlovou pozdního středověku a raného novověku, se pokoušíme ukázat, že i tehdy byla Praha jedním z center evropského intelektuálního kvasu.

Kniha se snaží upozornit na významné osobnosti Německé univerzity v Praze, vytěsňované z naší národní paměti nacionálně-socialistickým a později i komunistickým režimem.

Publikace představuje přední humanitní fakultu socialistického Československa – Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, sídlící na pražském náměstí Krasnoarmějců – v době „normalizačního“ dvacetiletí.

Monografie sleduje klíčové otázky a problémy, s nimiž se republika musela potýkat: začlenění menšin do fungování státu, přístup státní správy a samosprávy k zástupcům národnostních minorit, jejich vztah a identifikace s novým státem.

Monografie se zabývá vztahem britské metropole a novodobých olympijských her.

Osu knihy tvoří životy tří výrazných osobností – Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z rodu svobodných pánů z Redernu. Původem slezská šlechtická rodina je představena v době svého působení v Čechách (1558– 1621).