Předkládaná monografie přibližuje jeden z jáchymovských táborů, ve kterém vězni žili. Lágr Rovnost se řadil k jednomu z největších a v prvopočátcích i k nejhorším táborům, ve kterých mohli vězni skončit.
Kniha Kdy vypukne válka nabízí detailní popis vybraných událostí roku 1938 od ledna do října, které předcházely mnichovskému diktátu. Rozhodnutí, jež tehdy byla přijata, měla dalekosáhlé důsledky.
Kniha Tanky pro Hitlera, traktory pro Stalina se zabývá těžkým průmyslem v českých zemích od roku 1938 do počátku padesátých let s těžištěm v době okupace.
Monografie odbojářů zavražděných v koncentračním táboře Mauthausen za pomoc parašutistům ze skupin Anthropiod, Silver A, Out Distance, Intransitive a Tin.
Publikace se zabývá problematikou žen v československých
vojenských jednotkách v SSSR (1942–1945), které
působily především ve zdravotní službě, u spojařů,
jako administrativní pracovnice a jako protiletadlové
dělostřelkyně.
Výběr z Kennanovy diplomatické i osobní korespondence od října 1938 do září 1939, kdy působil jako tajemník amerického vyslanectví a později generálního konzulátu v Praze.
Kniha se primárně soustředí na velmi nevšední, ale dosud veskrze přehlížené životní osudy dvou pražských hermetiků, Jana Kefera a Jiřího Arvéda Smíchovského, na pozadí jejich vztahu k okultismu a nacismu.
Kniha přibližuje výjimečný a dosud neznámý případ z dějin třetího odboje. Vznikl na základě kritického studia archiválií a vzpomínek pamětníků. V textu, stojícím na pomezí literatury faktu a odborné historické studie, se spojují dva příběhy.
Kniha se věnuje zvláštnímu prostoru v rámci protektorátu Čechy a Morava, a sice Benešovsku, potažmo výcvikovému prostoru SS Böhmen, který v letech 1942–1945 zabíral většinu regionu.
Kniha se zabývá problematikou vojenské služby československých
žen v britské armádě v tzv. ženských pomocných
sborech, a to zejména ve složkách ATS a WAAF.
Publikace ukazuje zákulisí boje o politickou moc mezi KSČ a ostatními politickými stranami v letech 1945–1948. Přináší fakta o ovládnutí tajných služeb a ministerstva vnitra komunistickou stranou v roce 1945.
Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale také rozsáhlé migrace obyvatelstva. Repatriace polských občanů představovala tehdy významný mezinárodní problém.
Autor ve své průkopnické studii ukazuje, že protižidovská politika byla nejen řízena z Berlína a určována okupanty, ale často ještě urychlována českou vládou nebo místními úřady.
V letech druhé světové války provedl II. (zpravodajský) odbor Ministerstva národní obrany československé exilové vlády v Londýně řadu zvláštních zpravodajských operací.
Nejen na otázky, jaké bylo skutečné pozadí vykonaného činu a proč musel zmizet z dějin, aniž by byl jak nacistickým, tak i komunistickým režimem sebeméně propagandisticky využit, se pokouší odpovědět tato kniha.
Kniha je výsledkem výzkumu zaměřeného na události 17. listopadu 1939, kdy bylo po demonstracích odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v souvislosti s pohřbem Jana Opletala odvlečeno na 1200 českých vysokoškolských studentů.
Kniha se zabývá internací biskupů římskokatolické církve Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunistického režimu v Československu, v letech 1949–1968.
Tématem práce jsou osudy asi pěti tisíc osob židovského původu deportovaných od listopadu 1944 do března 1945 nacistickými okupačními orgány ze Slovenského štátu do koncentračních táborů.
Téma osvobození Československa z nacistické nadvlády a událostí posledních dní druhé světové války na našem území nepřestává přitahovat čtenáře ani po více než 70 letech.