dle období

Autorka jde v této knize za hranice tradičního pojetí vyobrazujícího prostitutky jako oběti nebo společenský problém a místo toho se na fenomén prostituce v Rakouském císařství na přelomu 19. a 20. století dívá širokou sociální optikou.

Zapojení žen do vědeckého světa navazuje na zpřístupnění vysokoškolského vzdělání ženám, čímž se významně změnila jejich profesní, rodinná i společenská situace.

Zrod samostatného československého státu na podzim 1918 byl od počátku vnímán jako jeden z vůbec nejdůležitějších milníků národních dějin.

Kniha Petra Valenty představuje výraznou, a přesto zapomenutou osobnost pražského podnikatelského světa 19. století Richarda Dotzauera (1816–1887), významného podporovatele německého spolkového života a politiky v Čechách.

Vědecký katalog připravený k výstavě Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938 seznamuje čtenáře s československým kulturním a hospodářským pronikáním do Orientu v době První republiky.

Publikované příspěvky byly diskutovány na konferenci Česko-německá a Slovensko-německé komise historiků konané v roce 2014 v Řezně.

Edice přibližuje okruh zpráv předkládaných Edvardu Benešovi, z nichž některé vedly spoluutváření zásadních rozhodnutí našich dějin.

Kniha popisuje vznik a fungování československého „státního kalendáře“ a jeho recepci v mnohonárodnostním státu.

2. svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví se věnuje složitému a dramatickému období let 1933-1948 z česko-rakouské perspektivy.

Publikace shrnuje a stručně hodnotí dosud vydanou zahraniční a domácí vzpomínkovou literaturu a především představuje dosud nepublikované české a slovenské memoáry reflektující dění tragického roku 1938.

Publikace se zabývá problematikou raně novověkých kronik českých měst s důrazem na předbělohorskou dobu.

Základní snahou mezinárodního týmu této knihy bylo analyzovat povahu a efektivitu procesů, jež souvisely s osamostatněním Československa od Rakousko-Uherska v roce 1918.

Kolektivní monografie analyzuje, jak se v politice tří významných československých meziválečných stran - agrární, národně demokratické a lidové - obrazila mezinárodní i domácí situace třicátých let 20.st.,

Svazek dokumentuje Masarykovu činnost v průběhu zmíněného r.1917.

Kniha, vycházející ve volné dokumentární řadě Masarykova ústavu, zpřítomňuje osobnost a činorodou aktivitu prezidenta Edvarda Beneše v letech jeho prvního prezidentství.

Sborník obsahuje příspěvky ze semináře Moc, vliv a autorita v procesu vzniku a utváření meziválečné ČSR (1918–1921), který se – tentokrát ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR – uskutečnil v říjnu roku 2006 v rámci cyklu Na pozvání Masarykova ústavu.

Čtvrtý svazek Masarykova životopisu je věnován období 1900–1914, které představuje Masarykův definitivní vstup do aktivní politiky.

Sborník Věda a armáda - věda a válka (1914-2004) shrnuje příspěvky ze stejnojmenné mezinárodní vědecké konference, která se konala ve dnech 24. - 25. 11. 2004 v Praze.

Sborník obsahuje příspěvky ze dvou seminářů, které se uskutečnily v letech 2004 a 2005 v rámci stejnojmenného cyklu Masarykova ústavu AV ČR, zaměřeného na stále živé otázky a fenomény novodobých českých i evropských dějin.