historické podobory

Předkládaná monografie si klade za cíl přispět k poznání fenoménu dopisů a stížností občanů v komunistických diktaturách i příčin a okolností zhroucení normalizačního režimu na sklonku osmdesátých let v Československu.

Obsáhlá kniha dokumentuje a interpretuje vznik, podobu a význam pamětních míst na dobu komunistického režimu. Každému z více než osmi set pamětních míst je věnována samostatná mikrostudie, obrazová dokumentace a přehled literatury.

Kniha, která je unikátním ego-dokumentem a historickým pramenem k poznání pro dějiny Československa v éře studené války, se zaměřuje na československo-čínské vztahy po úmrtí Mao Zedonga (1976).

Dějiny dělnictva před rokem 1989 sice představovaly v proklamativní rovině jeden ze základních úkolů tzv. marxistického dějepisectví, ale jejich tehdejší výzkum byl již dopředu degradován politickým zadáním.

Autorská monografie a poctivá materiálová studie, která je založená na studiu ústředních, regionálních i stranických archivů. Autor ve svém textu charakterizuje zápas o podobu politiky Československé strany lidové v období pražského jara 1968.

Kniha mladé badatelky se v jedinečné historické sondě z pomezí dějin vědy, vědní politiky, expertních kultur a dějin společnosti zabývá dobovými představami o jaderné energii a energetice v Československu v padesátých letech 20. století.

Publikace je dalším z řady výsledků projektu „Česká společnost po roce 1945“. Celkem pět odborných studí, z nichž se každá věnuje odlišnému období dějin tzv. normalizace.

Sborník z mezinárodní vědecké konference konané u příležitosti 30. výročí vzniku Charty 77.

Kniha popisuje činnost uměleckého odhadce Gestapa v Praze.