Kniha přibližuje fascinující život a dílo anglického podnikatele, botanika a patrona přírodních věd Josepha Bankse. Jeho rozhodnost, cílevědomost, odvaha a vytrvalost mu umožnily stanout mezi elitou tehdejšího světa.
Významné množství turistických cest bylo a dodnes je motivováno touhou navštívit místo, které museli jednotlivci či celé komunity z různých příčin opustit.
Rozhovory se svým otcem vedla v letech 2012–2013 jeho dcera. Osnovou rozhovorů jsou historické zvraty od roku 1939 do roku 1989, které zásadně ovlivňovaly Loewensteinovy životní osudy.
Město okupované nacisty v sevření vlády teroru Reinharda Heydricha. Židovská komunita čelí sílící perzekuci, šíří se zvěsti o deportaci a neznámém, ale o to děsivějším osudu.
Kniha Konec války a začátek míru je ve skutečnosti denní kronikou autora z roku 1945. Největší pozornost autor věnuje bombardování Prahy od 14. února. Text doprovázejí dobové fotografie.
Na základě osobních rozhovorů, deníků a dalších dokumentů vypráví autor válečné a poválečné zážitky svého otce, vojáka československé zahraniční armády Otty Hornunga (1920–2013).
Ve svých unikátních vzpomínkách se nakladatel Vladimír
Žikeš soustředil na svou odbojovou činnost za druhé
světové války na Slovensku, kam byl po odhalení gestapem
nucen odejít v srpnu 1943.
Autor se ve vzpomínkách vrací do dětství, které narušila první světová válka a bolševická revoluce v SSSR. V jedenácti letech se svými rodiči emigroval do Estonska, strastiplná pouť byla poznamenána dokonce smrtí autorova bratra a sestry.
Profesor Rudolf Zahradník byl v letech 1993 až 2001 předsedou Akademie věd České republiky, poté jejím čestným předsedou. Především byl ale výraznou postavou vědeckého i společenského života, daleko přesahující hranice své vlasti.
Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20.srpna1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze.
J. W. Goethe, obecně známý hlavně jako autor Fausta, byl nejenom dramatik, ale i básník, romanopisec, přírodovědec a rovněž politik – poradce tehdejší vrchnosti. Jeho autobiografie proto daleko přesahuje hranice životopisného textu.
Kniha Ernsta Jüngera V bouřích ocele vyšla poprvé v roce 1920 s podtitulem Z deníku velitele úderného oddílu. Jedná se o deníkové zápisky z 1. světové války, ve kterých autor barvitě a bez příkras vylíčil své zážitky ze západní fronty.
Dne 1. března 1983 byla v domě na Montpelier Square v Londýně nalezena těla Arthura Koestlera a jeho manželky Cynthie. Jemu bylo 77, jí 55 let. Byla to sebevražda. Arthur Koestler trpěl Parkinsonovou nemocí a leukémií.
