Tématem knihy je identita a soudržnost u populací, které postrádají centralizaci v jakékoli podobě. Ptá se na takové úrovně integrace, které jsou u archaických společností tzv. přirozené, a pátrá po jejich podstatě.
Zkušenost Nového světa jako přímá i zprostředkovaná
představa o možnostech amerického kontinentu proměnila v 19. století zásadně vnímání kultury, politiky i hospodářství v Evropě.
Rozsvítit žárovku, polknout prášek, zapnout počítač – to všechno nám připadá docela normální. Jenže za každou z těch věcí se skrývají geniální vědecké objevy a vynálezy. Že věda je nuda? Ani náhodou!
Antologie klasických textů „nové“ sociologie vědy, respektive sociologie vědeckého poznání, do českého prostředí
poprvé uvádí překlady původních časopiseckých studií
z osmdesátých a devadesátých let 20. století z převážně anglofonního prostředí.
Kniha uvádí (především) gymnaziální učitele
přírodních věd do postupů a výsledků tzv. vědních studií (Science Studies, s důrazem na sociologii vědeckého
poznání).
Kniha nabízí komplexní pohled na současný stav a vývoj konceptu ekosystémových služeb, tedy přínosů, které příroda poskytuje lidské společnosti a ekonomice. Jde
o první důkladné souhrnné zpracování této problematiky v českém prostředí.
Publikace poskytuje celkový přehled o tom, jak plánovat města i menší obce, krajinu obklopující sídla a regiony, popřípadě co od jejich plánování očekávat. Ve shodě
s pojmenováním Evropské unie užívá název prostorové
plánování.
Sahelo-súdánské pásmo bylo v české literatuře dosud
neprávem opomíjené. Jedná se přitom o dynamický region, v němž se setkávají pastevecké a zemědělské tradice, kde dochází k jejich vzájemným konfliktům a v konečném důsledku i k politické nestabilit
Bulharský literární exil z období studené války zůstává
doposud málo probádaným polem literárněvědné slavistiky. Předkládaná monografie se zaměřuje na klíčovou náladu bulharského exilu – nostalgii.
Botanické hodnoty Jeseníků byly známé již v první polovině 19. století. Z území dnešní CHKO Jeseníky bylo evidováno přes 1 250 druhů cévnatých rostlin. V současnosti je 26 z nich vyhynulých, 44 nezvěstných a 296 různými způsoby ohrožených.