raný novověk (1492 - 1848)

Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny.

Ferdinand I., římský císař, český a uherský král, velkou část svého politického života prožil do určité míry ve stínu svého staršího bratra, císaře a španělského krále, Karla V.

Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 je bezesporu jedním z klíčových momentů třicetileté války a neblahým dnem českých dějin.

Ve víru třicetileté války přibližuje ve 14 kapitolách osudy čelních osobností Čech, Moravy a Slezska té doby.

Publikace se pokouší nastínit život Jana III. z Rožmberka († 1532), člena významného českého rodu a nejvyššího představitele rytířského řádu johanitů v Čechách.

Publikace přináší na základě různé dobové tištěné produkce vydané v zemích románského světa (Francie, Itálie, Španělska, Portugalska i dalších románských území) obraz českých zemí a jejich obyvatel.

Historie příslušníka rozvětveného pomořanského šlechtického rodu Martina Maxmiliána z Golče.

Kniha se zabývá problematikou voleb a korunovací římských panovníků v raném novověku.

Obsahem knihy je výsledek výzkumu opomíjeného historického pramene posmrtných kázání nad zemřelými biskupy. Pohled není soustředěn pouze na skutečnost samotné smrti, přináší poznání jejich života, světského panování a rodové sounáležitosti.

Kniha se zabývá hospodářstvím Pernštejnů ve sledovaném období.

Dějiny rodu z něhož vyšla česká královna, manželka Jiřího z Poděbrad, Johanka z Rožmitálu.

Kniha přináší pohled na problematiku měst v době zlomových událostí třicetileté války.

Kniha pojednává o tažení císaře Napoleona do Bavorska a Rakouska v roce 1809, včetně známých bitev u Asparn a Wagramu.

V této knize je předkládána problematika rytířského stavu.

František Ditrichštejn, kardinál a olomoucký biskup prožil svůj život v době velkých změn, sám často udával směr dalšího vývoje, především na Moravě.

Kniha přináší přehled dějin Slezska v období, kdy byla tato země součástí českého státu nebo jím byla zásadně ovlivňována, to znamená do roku 1740, kdy bylo Slezsko z podstatné části připojeno k Prusku.

Biografie slezského knížete krnovského Jana Jiřího z rodu braniborských Hohenzollernů, jedné z nevýznamnějších osobností českého stavovského povstání proti Habsburkům z roku 1618.

Historická práce přibližuje život, rod a dílo sekretáře, který byl r. 1618 defenestrován společně se Slavatou a Martinicem, na pozadí stavovského povstání a následných událostí.