dle období

Královské město Nymburk ležící ve středním Polabí bylo během třicetileté války dvakrát obléháno saským vojskem. Následky pro něj byly katastrofální, v prvním případě téměř zcela vyhořelo, ve druhém přišly o život dvě stovky civilních obyvatel.

Kniha čtenáře seznamuje s průběhem a pozadím jedné z největších bitev českých dějin, bitvy u Jankova.

Řeky a mosty mají ve vojenské strategii své místo od nepaměti. Během tzv. dánské fáze třicetileté války sehrál výjimečnou roli most u Desavy.

Kniha zprostředkovává mikrohistorický pohled na život poddanského města Dobrušky v přelomových časech vleklého válečného konfliktu, který stavěl před těžké zkoušky jeho elity i prosté obyvatele.

Třicetiletá válka byla událostí, která v letech 1618–1648 zasáhla velkou část evropského kontinentu a která si vyžádala i bezpočet životů.

V době, kdy už ve vestfálských městech několik let jednali diplomaté válčících států o míru, vpadl do špatně chráněného Českého království švédský generál Hans Christoph Königsmarck a v létě 1648 směle zaútočil přímo na jeho srdce, Prahu.

Na bojišti u Rozvadova je zachován početný a unikátní soubor raně novověkých polních opevnění, který nemá v českých zemích obdoby.

Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny.

Ferdinand I., římský císař, český a uherský král, velkou část svého politického života prožil do určité míry ve stínu svého staršího bratra, císaře a španělského krále, Karla V.

Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.

Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 je bezesporu jedním z klíčových momentů třicetileté války a neblahým dnem českých dějin.

Kniha si klade za cíl představit širokému čtenářskému okruhu dynastii, která výrazně zasáhla do dějin Evropy čtrnáctého a patnáctého století.

Kniha věnovaná královskému dvoru Václava II. přináší dosud nezpracované téma ze života předposledního přemyslovského panovníka.

Monografie na téma křesťanských misií z Itálie do stř. Evropy v 11. stol. a příchodu Středoevropanů "zpět" do Itálie v 15. stol.

Kniha rozčleněná do dvou částí se nesnaží přinést zhuštěný výklad rodových dějin Rožmberků, ale především naznačit jejich kulturněhistorický rámec.

Především na základě archeologických nálezů představuje autor jižní Čechy v době od 7. do 11. století, tedy od počátků slovanského osídlení po dotvoření hradské soustavy, kdy se zdejší obyvatelstvo definitivně dostalo pod moc Přemyslovců.

Ve víru třicetileté války přibližuje ve 14 kapitolách osudy čelních osobností Čech, Moravy a Slezska té doby.

Naučná publikace o Petru I. z Rožmberka, současníkovi krále Jana Lucemburského, mapuje jedno z neslavnějších období rožmberského rodu včetně generace jeho synů to je do roku 1390 kdy umírá Oldřich I. z Rožmberka.

S pojmem barokní kavalír si patrně většina čtenářů spojí přepychově vybavený zámek, nádherný městský palác, livrejované lokaje, bohaté plesy a hostiny nebo císařský dvůr ve Vídni.

Publikace se pokouší nastínit život Jana III. z Rožmberka († 1532), člena významného českého rodu a nejvyššího představitele rytířského řádu johanitů v Čechách.