Stěžejními tématy této práce jsou změny v titulatuře, podoba nobilitačního procesu, a v neposlední řadě také zásluhy, díky kterým bylo možné stát se v pobělohorském období, resp. v letech 1627–1657, šlechticem.
Smil z Lichtenburka († 1269) patřil bezesporu mezi nejmocnější české velmože 13. věku. Původem byl vysoce urozený, patřil do mocného rodového společenství Ronovců, jehož příslušníci ve svém erbu nosili dvě zkřížené černé ostrve na zlatém poli.
S pojmem barokní kavalír si patrně většina čtenářů spojí přepychově vybavený zámek, nádherný městský palác, livrejované lokaje, bohaté plesy a hostiny nebo císařský dvůr ve Vídni.
Kniha o Janu Smilovi z Křemže († 1447) je věnována osudům drobného šlechtice z jižních Čech, jehož příběh vzestupu a pádu poutá dodnes pozornost svou atraktivností.
Kniha o Janu Čapkovi ze Sán (cca 1390-1452) je věnována dramatickým osudům tohoto původně drobného šlechtice ze středních Čech. Nebýt husitských válek, patrně bychom o jeho existenci vůbec nic nevěděli.
Dějiny významného východočeského panského rodu, jehož dny se naplnily ve víru husitských válek, smrtí známého katolického válečníka Jana Městeckého z Opočna.
Kniha přibližuje dějiny jednoho z nejvýznamnějších a nejznámějších původem českého rodu od středověku přes období jejich nevětší slávy v 17. a 18. století, až do 20. století (obsahuje rodokmeny a mapy).
