neobyčejné osudy

Kniha zpřístupňuje paměti dobrovolného hasiče Josefa Procházky z let 1937–1945, který byl zatčen gestapem v prosinci 1944 pro ilegální činnost.

Osudy československých legionářů v Rusku v průběhu a po skončení první světové války náleží k důležité problematice moderních dějin českého národa.

Na základě osobních rozhovorů, deníků a dalších dokumentů vypráví autor válečné a poválečné zážitky svého otce, vojáka československé zahraniční armády Otty Hornunga (1920–2013).

Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20.srpna1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze.

Ve svých memoárech Nějaké otázky?! se ruský spisovatel a básník,vrací k období let 1948–1955, která prožil v sovětských věznicích a táborech Gulagu, především pak v oblasti Kolymy na Dálném východě.

Vzpomínky prof. MUDr. Ervína Adama, M.D., Ph.D., (* 1922) se čtou skoro jako dobrodružný román. Prožil život vrchovatě naplněný dramatickými událostmi a zvraty, odrážejícími historii 20. století.

Cesta od prominentky k disidentce, vylíčená tak trochu na přeskáčku, o to však dramatičtěji, pokračovala pak neméně hekticky i po listopadu 1989, tentokrát už především na prknech Národního divadla.

Své vzpomínky v této knize György Konrád formuluje se svou typickou otevřeností a bezprostředností.

Autorka knihy by mohla mít dostatečné důvody k tomu, aby pochybovala o existenci nějakého rozumného vyššího plánu. Vyrůstala ve světě, který rozpadem rakousko-uherské monarchie ztratil veškerou prostorovou a časovou orientaci.

Vlastní životopis Otto Wichterla je věcně a střízlivě zachycená historie českého chemika, světově známého vynálezce silonu a měkkých kontaktních čoček.

Co zažil český krajan, aktér československého zahraničního odboje, kapitán americké armády a špion Emanuel Voska za první světové války? Publikace se snaží vylíčit zrod špionážní legendy a je pokusem o její reinterpretaci.

Co všechno zažila Liesabeth Ottová, Němka z Východních Prus, která se po válce v sedmi letech ztratila zbytku své rodiny? Otevřený a dramatický příběh v ich-formě o tom, jak Liesabeth hledá své kořeny, domov, rodinu.

Líčení Zdenka Slouky je mimořádným svědectvím nejen o nikdy nekončící cestě člověka za pochopením vlastního života, ale též o exilu jako bolestné konstantě lidského osudu, a v neposlední řadě je svědectvím o celém dramatickém dvacátém století.

V knize nechybí ani zážitky z dětství, ani pikantnosti o jeho novinářských začátcích, prostě jak sám říká, " píšu o všem, na co jsem si vzpomněl".

Tyto paměti čtenáře zaujmou jak svým skrytě ironickým stylem, tak hlediskem, z něhož je v nich na období vedoucí úlohy KSČ nahlíženo. Sám autor tuto pozici nazval mezaninem moci.

Autorčiny životní osudy od nástupu nacismu v Německu až do deportace do Terezína v roce 1942 jsou dokumentovány v jejích dopisech švédské přítelkyni Lilian a později i Lilianině matce, která se ve Švédsku ujala Ilsina staršího syna.

Autor a hlavní protagonista se narodil v roce 1926 v Žilině. Ve svých vzpomínkách postupně zaznamenává rodinnou genealogii, dětství, dospívání na pozadí druhé světové války radikálně zasažené transportem do Osvětimi.

Milada Marešová (1901 – 1987) byla nadaná a úspěšná prvorepubliková malířka a ilustrátorka. Druhé vydání jejích memoárů Waldheimská idyla je rozšířeno o řadu dosud nepublikovaných kreseb.

Vzpomínky známého historika Tomana Broda vypovídají o velké části nedávno uplynulého dvacátého století.