fotografie

Od začátku 60. let budoval profesor Ján Šmok na pražské Filmové fakultě Akademie múzických umění studium fotografie

Problém reprodukce či reprodukovatelnosti je kanonickým motivem úvah o fotografii a ztělesněním její hraniční povahy. Mezi nejvýznamnější příspěvky k této diskusi patří teoreticko-kurátorská koncepce „imaginárního muzea“ Andrého Malrauxe.

V pořadí třetí titul v edici Symptomatologie. Esej Tělo a archiv Allana Sekuly z roku 1986 je jedním z nejvýznamnějších příspěvků kritické teorie fotografie a moderní vizuální kultury.

V duchu edice Rozhraní věnují kapitoly této knihy pozornost tomu, co fotografie doprovází, sousedí s nimi a obklopuje je, co je k nim přidáváno nebo naopak k čemu jsou ony přidávány.

For several years Rudo Prekop has been photographing studio portraits of personalities who have contributed significantly to the qualitative shift in our society in terms of culture, society, mentality, morality and humanity in general.

Čtvrtý svazek edice Rozhraní se věnuje vztahům fotografie a elektřiny v 19.století. Od Aldiniho demonstrací reanimace živočišných těl přes zachycení přízraků fotografií až k Röntgenovým paprskům se rozvíjí elektro-fotografické imaginárno.

Situacionisté tvrdili, že pod úrovní ulice se rozléhá nekonečná pláž. V duchu této poetické a v zásadě revoluční představy Alt obsesivně dokumentuje pouliční výkopy.

Fotografie byla od počátku využívána cestovateli jako v porovnání s do té doby rozšířenými kresbami objektivní médium k zaznamenání vzdálených objektů a míst.

Fotografická biografie Félixe Tournachona alias Nadara (1820–1910) se objevila kolem roku 1900, když autorovi bylo 80 let. Je to série vyprávění, v nichž tento slavný fotograf, romanopisec, karikaturista a aviatik zachytil svůj neobyčejný život.

Soubor fotografií představuje pokus zdokumentovat nejstarší pražskou okrasnou školku, založenou v roce 1918.

This book explores gaps in communication, the boundaries of photography and language, and their interconnection in light of the fact that image and language are often complementary.

Fotografie jako bytostně hraniční fenomén osciluje na hranici pomíjivého a trvalého, dynamického a statického, zjevného a skrytého, vědy a magie, pravdy a fikce, dokumentu a monumentu, informace a věci.

Stále více teoretiků a kritiků problematizuje klíčové pojmy jako pravdivost, objektivnost, dokumentárnost a autentičnost fotografie na jedné straně a specifika fotografie a fotografické médium na straně druhé.

Kniha se zabývá zkoumáním pozic fotografie v umění v poslední čtvrtině dvacátého století. Autor polemizuje s konceptem postmodernismu jako nekonečné plurality a poukazuje na hlavní proudy fotografie v této době.