výtvarné umění

Kniha Doteky snění je obsáhlou monografií řezbáře, sochaře a hudebníka Jiřího Netíka. Zahrnuje fotografické ukázky betlémů, dřevěných a bronzových soch, obrazů, ale také záznamy rozhovorů vedených s autorem v ateliérech v Brně-Líšni a ve Slavonicích.

Monografie představuje tři tvůrčí okruhy Adama Kašpara, zahrnuje jeho geologické, ekologické a astronomické studie. Autory studií jsou Jan Dotřel, Pavel Dvořák, Barbora Kundračíková a Matthew Rampley.

Monografie Jiřího Lindovského. Jiří Lindovský je skutečným mistrem kresby, kresebné vyjadřování je základem jeho uvažování.

První souhrnná publikace o českém sochaři a restaurátoru Arnoldu Bartůňkovi (1955) představuje jeho formální a umělecký vývoj od 80. let minulého století po současnost.

Vstoupíme-li do imaginárního světa Jaroslava Róny a odhalíme jeho niterné výtvarné sny, pomůže nám to pochopit cíle umělcovy tvorby a dešifrovat široký námětový rejstřík a repertoár motivů jeho díla.

Knižní verze úspěšného rozhlasového cyklu stanice Vltava dokumentuje skutečnost, že odcházející svět starých mistrů znovu postupně ožívá.

Převratná a dnes již klasická práce Antropologie obrazu předního německého historika umění Hanse Beltinga v posledních dvaceti letech výrazně ovlivnila přemýšlení o dějinách umění.

Tvorba Bohuslavy Olešové je patrně nejvíce známá pro expresivní voskové práce na papíře a malby s využitím gesticky prorývaných barevných ploch.

Výpravná fotografická publikace věnovaná plastikám malíře a sochaře Jaroslava Róny, známého veřejnosti především monumentálními díly ve veřejném prostoru: pomníkem Franze Kafky v Praze, jezdeckou sochou Jošta Lucemburského v Brně.

Nejlepší knihy jsou takové, které jejich autor napíše s nasazením, energií, porozuměním a obdivem k objektu svého psaní. To je případ Heleny Musilové, která v publikaci o Jiřím Valochovi splnila toto zadání vrchovatou měrou.

Kniha Umění bez revolucí? zkoumá jednu z možností, jak přistupovat k dějinám moderního a současného umění.

Posedlost - vášně a extrémy v umění 20. století. Na pozadí „portrétů“ pěti uměleckých solitérů, v českém prostředí neznámých či málo reflektovaných, nabízí kniha překvapivý pohled na vývoj moderní malby.

Velkým tématem moderní doby se po roce 1800 stal sám umělec, jeho postavení ve společnosti i budování jeho uměleckého sebevědomí tváří v tvář anonymnímu publiku.

Gesta se objevují ve výtvarném umění přinejmenším od dob starověkého Egypta a svůj význam mají i dnes. Co samotná „gesta“ znamenají a jakou roli hrají ve výtvarném umění?

Publikace je první souhrnnou prací zpracovávající mimořádně atraktivní téma středoevropské plenérové krajinomalby, jež se rozvíjela v kulturním prostoru rakouského soustátí v letech 1860–1890.

Ojedinělá knižní monografie mapuje situaci soukromého uměleckého sběratelství v českých zemích po roce 1948. Volně tak navazuje na úspěšné kompendium Lubomíra Slavíčka - Sobě, umění, přátelům.