eseje, úvahy, publicistika

Anarcho-feministický manifest od punkové královny francouzské literatury.

V bohaté historii Sudet existují příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění.

V rozsáhlém filozofickém eseji Člověk revoltující, který znamenal definitivní rozkol autora s J.-P. Sartrem a levicovými intelektuály, si autor klade dodnes znepokojující otázky: Jak se bouřit, revoltovat, revolučně měnit svět, popírat cizí moc a aut

Pod těmito iniciálami se skrývá Barthesova strukturální analýza tajemné Balzacovy povídky Sarrasine.

V osmdesáti dvou zdánlivě disparátních krátkých textech esejistické povahy se autor s láskyplnou zvídavostí a žasnoucí otevřeností zabývá nejrůznějšími věcmi, bytostmi, přírodními jevy, historickými událostmi, zvláštními vlastnostmi lidí, zvířat i věcí.

Když v roce 1951 vyšel Camusův rozsáhlý filozofický esej Člověk revoltující (L´Homme réolté), znamenalo to definitivní rozkol autora s J.-P. Sartrem a jeho žáky a epigony z řad francouzských levicových intelektuálů.

Kniha je útvarem na pomezí eseje a umělecké publicistiky. Jejím tématem jsou úkryty a skrýše, kde vznikala, pěstovala se a uchovávala česká kultura, myšlení a víra.

Úvahy a články připomínají velikost a slávu 17. a 18. století u nás i v Evropě.

Knižní podoba Snů Eugena Brikciuse, které v roce 2001 mohli sledovat diváci České televize.