regionální literatura

Starobylé město, které patřilo k nejvýznamnějším v Čechách, se konečně dočkalo moderního zpracování svých dějin.

Impulsem k vydání publikace je jubileum 750 let od první písemné zmínky (1268) vážící se k území dnešního statutárního města Karviná.

Druhý svazek souhrnného zpracování dějin Tábora se věnuje rozsáhlému období od zániku samostatné husitské obce po samý práh moderního věku.

Třetí svazek Dějin Tábora představuje čtenáři poutavou a přístupnou formou dějiny města v uplynulých přibližně 250 letech.

Výpravná publikace od renomovaných historiků středověkého umění a architektury podrobně seznamuje čtenáře se svatovítskou katedrálou a její historií. Doplněno množstvím barevných fotografií.

Dějiny Turnova přinášejí první komplexní syntézu dějin města. Monografie tak zaznamenává historický vývoj od prehistorických dob až po současnost.

První svazek trilogie o dějinách Tábora začíná ohlédnutím za pradávnou historií ostrožny nad soutokem Lužnice a Tismenického potoka, počátky Sezimova Ústí, nezdařeným založením královského města Hradiště a středověkým osídlením blízkého okolí.

Nesourodý region stmeluje tradice hornictví a řepařství, které sledujeme napříč stoletím. Kniha mapuje také dochované památky na události 20. století v kraji.

Kniha shrnuje historii města na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy od nejstarších dob, jak je historická věda dokáže zachytit.

Zhruba přes padesát let byla západočeská lázeňská města – Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně – přes léto centry židovského života v Evropě.

Kniha Dějiny Liberce představuje severočeské město, které se od 16. století, kdy získalo městský znak a začali v něm působit první soukeníci, zvolna rozvíjelo jako město poddanské.

Rozmanité putování převážně Středočeským krajem (a v několika případech i za jeho hranicemi) přiblíží působivá přírodní zákoutí.

Příbram byla během své písemně doložené existence (od roku 1216) téměř 500 let zároveň centrem dolování, a to stříbrné, železné a nakonec i uranové rudy.

Oproti předchozím vycházkám 1–4, které vedly historickým jádrem Prahy, začneme naše putování sice v centru, ale postupně se od něj budeme vzdalovat po Vinohradské třídě, která patří k nejdelším v Praze.

Třetí díl nové cestovatelské řady Z PRAHY VŠEMI SMĚRY, zpracovaný autorkou oblíbeného knižního cyklu KAM ZNAČKY NEVEDOU, přináší další náměty k nevšedním výletům „do všech světových stran“ z hlavního města.

Kromě staveb renomovaných architektů Jana Kotěry, Josefa Gočára, Františka Sandera a dalších nás kniha provede i po méně známých a neprávem opomíjených realizacích veřejných, obytných, kulturních, i technických či průmyslových staveb.

Syntéza teplických dějin z pera autorského kolektivu si klade za cíl komplexně a moderně pojednat o bohaté historii někdejší „malé Paříže“.

Čtvrtá knižní PSÍ VYCHÁZKA nás provede napříč Novým Městem.

Již po páté se vydáváme na podivuhodnou pouť českou metropolí „s otevřenýma očima“.