Když se řekne humanismus, každý si představí něco a někoho jiného. Jedněm se vybaví myslitelé Erasmus Rotterdamský, Michel de Montaigne a další, jiným zase spisovatelé a umělci jako Dante, Leonardo da Vinci či Voltaire a ještě další...
Vynálezy můžou být pro lidstvo požehnáním. A pro člověka katastrofou. V roce 2013 všechna světová média vydala zprávu o závěrech odborného článku - téměř polovinu současných pracovních pozic prý může nahradit umělá inteligence.
Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny.
Výběr textů je zúžen na kázání v českém jazyce, obsahuje promluvy z postily Račínovy, Nitschovy, Axlarovy, Bilovského, Veselého, Damascena Marka, Kelského, Koniášovy, Pellischottiho, Táborského a Fabritiovy.
Kniha se zaměřuje na fenomén náboženských poutí na Moravě v období baroka (s přesahy do devatenáctého století) a na literární texty, které v jejich rámci vznikaly.
Stěžejní dílo české hagiografické literatury, veršovaná legenda Život svaté Kateřiny, datovaná do třetí čtvrtiny čtrnáctého století. Reeditovaný svazek umožňuje dnešnímu čtenáři vnímat půvabný příběh duchovní lásky v původním staročeském znění.
Autoři, kteří řadu let mapují bezpráví, kterých se dopouštěl komunistický režim, v této knize přicházejí s dramatickým příběhem dvou kněží popravených v padesátých letech: Jana Buly a Václava Drboly.
Je to možná zvláštní, ale na začátku i konci dosavadní analytické tradice nacházíme schopenhauerovskou výzvu. A překvapivý je samozřejmě kontext, ale už ne tak souvislost s obsahem.
Publikace předkládá odpovědi na tyto a další otázky prostřednictvím nástrojů filozofie jazyka a opírá se přitom o empirické poznatky kulturní sociologie a etnografického výzkumu vkusu.
Text se zabývá prózou dvou současných
francouzských autorů.
V jejich dílech je zajímavým způsobem zpracován pohled
na společensko-ekonomické změny, kterými prošla Francie
během dvacátého století.
Z díla předního představitele bratrské reformace, biskupa, básníka, překladatele, jazykovědce a hudebního teoretika Jana Blahoslava vydáváme čtyři díla mravoučná a polemická, která spojují erudici s múzičností a rétorickým uměním.
Kniha na pomezí literární historie, dějin filozofie a estetiky je pohledem na vývoj ideálů kultivace člověka od renesance po konec 19. století — věnuje
se hlavně jejich promýšlení v literatuře francouzské, s odbočkami k britským, ale též českým autorům.
