filosofie a náboženství

Kde byli dva, nyní je jen Jeden. Pro žitkem nedvojnosti se tradičně zabývají všechna vyspělá světová náboženství. Jeho podstata tkví v tom, že umírá nepravé já a pocit oddělenosti od Nejvyšší skutečnosti se rozplyne a na jeho místo nastupuje

Jak poznat, že se v životě rozhodujeme správně? Při každém rozhodování, ať už se týká velkých životních výzev, nebo nepodstatných záležitostí, nás ovlivňuje řada okolností.

Tato kniha se pokouší nalézt a pojmenovat styčné body mezi třemi velkými duchovními cestami – ignaciánskými duchovními cvičeními, jógou a zenem, které vycházejí ze tří zásadních náboženských tradic – křesťanství, hinduismu a buddhismu.

Ignác z Loyoly, zakladatel jezuitského řádu, si již v 16. století dobře uvědomoval, jaké nároky na člověka klade každodenní život. Přišel proto s konceptem „duchovních cvičení v běžném životě“.

"Modlitba musí reagovat na realitu – na to, co opravdu je. Duchovní život západní křesťanské církve nejvíce podrylo odloučení teologie od spirituality, nauky od praxe."

Pojem „kontemplace“ se v poslední době stal velmi populárním, a to především v rámci rostoucího zájmu o spiritualitu.

V sázce je opravdu mnoho. Živočišné i rostlinné druhy rychle vymírají, planeta se otepluje a celé lidstvo dnes čelí obrovské ekologické krizi. Počet lidí, kteří v nejrůznějších koutech světa aktivně praktikují buddhismus, závratně roste.

Zhuangzi byl stoupencem taoismu, filozofické školy, která se snažila uvést člověka do vztahu s přirozeným světem ve všech jeho projevech jak v nebi, tak na zemi.

Denně stojíme před množstvím pro náš život méně nebo více důležitých rozhodnutí. Vždy bychom se ale chtěli rozhodnout správně. Co to ale vlastně je správné rozhodnutí?

Tato kniha přenáší sílu a moudrost mnišské duchovní tradice do jednadvacátého století. Sestra Joan se opírá o svatého Benedikta, který již v šestém století usiloval o morální integritu tváří v tvář pohanskému Římu.