V roce 1487 vyšel v Praze u anonymního tiskaře, snad Martina z Tišnova, první český tisk žaltáře, který představuje nejstarší známý záznam čtvrtého překladu žalmů z latiny do staré češtiny.
Anglicky psaná monografie se zabývá církevně slovanskými překlady novozákonního apokryfu "Otázky Bartolomějovy". Text byl napsán ve 3. st. řecky, avšak zvláštního rozšíření se dočkal ve slovanském prostředí (je dochováno 6 slovanských rukopisů).
Výklad bible od francouzského minority, teologa a univerzitního mistra Mikuláše z Lyry ze 20. let 14. st. (Postilla litteralis) se hned po svém vzniku dočkal velké obliby, byl opisován a později výběrově překládán do národních jazyků.
Monografie přináší čtyři dílčí sondy do náboženského života Prahy Karla IV. a Václava IV., které více či méně spojuje bývalá kaple Božího Těla na dnešním Karlově náměstí.
Edice pramenů dokládajících svěcení duchovních církve podjednou v uvedeném období zahrnuje dvě části pramenů. První, registra zvaná Libri formatarum, obsahuje záznamy o svěceních při římské kurii.
Původní monografie o vývoji náboženství a religiozity jako sociálního jevu v českých zemích v průběhu "dlouhého" 19. století (vymezeného Francouzskou revolucí či u nás josefínskými reformami a první světovou válkou).
