beletrie

Klasik hrůzostrašné povídky by nemohl existovat bez protikladných vlivů, a tak vedle jeho nejlepších děsuplných povídek, můžeme postavit pěkně úderné, vypointované grotesky, protože humor a horor mají k sobě mnohdy nebezpečně blízko.

Antologie polské fantastiky známých i dnes méně známých polských autorů z přelomu 19. a 20. století. Mezi ty známé patří bezesporu dva polští nositelé Nobelovy ceny za literaturu - Władysław Reymont a Henryk Sienkiewicz -, ...

Během první světové války dojde v Británii k řadě nevysvětlitelných úmrtí a vražd. „Výbuch munice v Severním distriktu: mnoho smrtelných úrazů."

Česká premiéra slavného skandálního díla, které ve své době útočilo na divákovy nervy přemírou drastických výjevů. Jules Janin jako představitel francouzské frenetické školy navázal na anglický gotický román a vytvořil jeho svéráznou parodii.

Sbírka povídek inspirovaná rytinami malíře Jacquese Callota. V souhrnném celku vychází tato klasická sbírka v češtině vůbec poprvé od doby svého vydání v roce 1817.

Jeremias Gotthelf (1797–1854) je považován za nejvýznačnějšího švýcarského prozaika před Gottfriedem Kellerem. Nejvíce jsou oceňovány jeho povídky a kratší román Černý pavouk. Ten vypráví o hrůzách na švýcarské vesnici před několika sty lety.

Ve sbírce Hora lebek najdeme povídky vycházejí z různých japonských tradičních žánrů od čistého hororu až po duchařské eseje.

Zázračný svět plný skřítku, mluvících stromů, rytířů a pannen v nouzi se zde stává dějištěm iniciačního příběhu o trnitém putování ke zralosti.

Stefan Grabinski přezdívaný polský E. A. Poe, se poprvé představí českému čtenáři v povídkovém výboru V domě Sáry a jiné povídky.

Karáskovu symbolicky dekadentní trilogii Romány tří mágů tvoří Román Manfreda Mcmillena (1907), Scarabeus (1908) a Ganymedes (1925).

Román ze série Doyleových knih o profesoru Challengerovi, u nás především známém z knihy „Ztracený svět“.

Nejznámější sbírka klasika hororového žánru obsahuje pět příběhů, které spojuje postava vypravěče, německého okultisty doktora Hesselia, který příběhy předkládá jako zápisky o svých pátráních.

Další, již osmé, vydání vynikajícího a čtenářsky úspěšného románu jednoho z nejzajímavějších ruských autorů - Michaila Afanasjeviče Bulgakova (1891-1940).

Kniha se volně inspiruje středověkou německou legendou, jejímž hrdinou je člověku podobná bytost zrozená z kořene mandragory, která vyrostla pod šibenicí oběšence.