Jelínkovy paměti nejdou na řadě míst do epické šíře, mnohdy mají charakter stručných zápisků z různých odborných setkání či jednání, v nichž se to hemží jmény a rychle načrtnutými charakteristikami kolegů a kolegyň.
Blíží se Vánoce a středoškolský učitel Georg Ulveset se na ně vůbec netěší. Kolegové, žáci i přátelé mu neustále připomínají, že toho se svým životem zatím moc neudělal a že už to nejspíš ani nestihne napravit.
Martin Havn vede klidný a spořádaný život na předměstí, má dvě malé děti a úspěšnou ženu. Zatímco ona se věnuje budování kariéry v marketingové agentuře, stará se Martin o domácnost a o kluky.
Evangelická farářka Liv po studiích získá místo v malé farnosti na severu Norska. Coby duchovní by měla denně ve svých kázáních pociťovat sílu slova, měla by zprostředkovávat a zároveň prožívat pospolitost mezi lidmi, být centrem živé komunity.
Když se někdo ponoří do černého kontinentu a vrátí se domů, často ho postihne nekonečná touha se tam vrátit“ — a Čechoameričan Jarda Cervenka tuto touhu promítl do svých afrických povídek.
Píše se začátek roku 1990, v Evropě se hroutí komunistický režim a probíhají zásadní změny. V jihonorském Stavangeru chodí do druhého ročníku gymnázia mladý rebel Jarle Klepp.
Osudy hlavních hrdinek, pro něž čerpá inspiraci v důvěrně známém prostředí severního Norska, jsou přiznaně autobiografické — od autorčiny prababičky po matku. Oněch sto let představuje období mezi roky 1842 a 1942, kdy se narodí dcera…
Soubor esejů Jaroslava Šabaty odráží autorovu životní snahu přetvářet svět k lepšímu a hledat možné cesty ke společnosti svobodné, pluralitní a spravedlivé.
První část dvojnovely Salamandr, duch ohně baladicky líčí život ve Finsku a velký rozmach v Rusku za vlády Petra Velikého, druhá tajuplným, až hororovým způsobem vypráví o osudech hrdiny příběhu Jaakka, jemuž carova smrt zcela převrátila život.
Vypravěč románového příběhu, básník Erik Lindholm, se během svého stipendijního pobytu v Lisabonu náhodně seznámí s anglickou novinářkou Cecilií. Netrvá dlouho a Erik se do Cecilie zamiluje - navzdory tomu, že v Oslu na něj čeká manželka s dcerou.
Karakašova kniha představuje Paříž tak trochu v jiném světle, než ji známe z turistických průvodců. Hlavní hrdina, v Chorvatsku známý spisovatel, přichází do Paříže, Mekky umělců, aby zde prosadil vydání svého posledního románu.
Nová publikace z pera významné brněnské historičky se věnuje působení architekta Dušana Samuela Jurkoviče v Brně i jeho úzké spolupráci s tehdejší Ženskou vzdělávací jednotou Vesna.
Beate Grimsrudová v románu otevírá dveře do světa, který je většině lidí neznámý: těžký a občas nesnesitelný život s psychózou a zároveň fascinující a napínavý vnitřní svět umělce.
