beletrie

Autor knihy, rumunský luterský pastor židovského původu, který prošel kvůli své nezlomné víře čtrnáctiletým vězením v komunistickém Rumunsku, předkládá svoji jedinečnou a osobitou studii biblické knihy Písně písní.

Během tří let strávených v podzemní cele neviděl autor této knihy slunce, hvězdy ani modrou oblohu a kromě svých trýznitelů nezahlédl jinou lidskou bytost.

Tato zdánlivě obyčejná manželka a matka, žijící ve Francii sedmnáctého století, svou hlubokou láskou k Bohu a snahou o bezvýhradný křesťanský život podnítila nečekaně proti sobě opozici v nejvyšších politických a církevních kruzích tehdejší doby.

Vezměte si pas a se mnou se vydejte na čtyřicetidenní cestu do nesvobodných a křesťanům nepřátelských zemí, v nichž se setkáme s bratřími a sestrami, kteří odmítají zříci se Krista, ačkoli jsou za svou víru biti, vězněni či dokonce zabíjeni.

Zpytování cesty nabízí přesvědčivou duchovní retrospektivu jednoho tvůrčího osudu. V uvážlivě bilancující knize Pavla Rejchrta najdeme přitažlivou všehochuť příspěvků různého časového určení.

Text románu o posledním Vršovci i povídky prošel zásadní jazykovou a pravopisnou aktualizací. Dnes již archaické nebo neznámé výrazy byly nahrazeny současnými slovy, mnohdy byl pozměněn slovosled v autorových složitých souvětích.

Jméno Haralana Popova se stalo ve své době symbolem odvahy křesťanů žijících za železnou oponou. Původně spravoval největší protestantský sbor v Bulharsku a ve své vlasti patřil k nejhorlivějším kazatelům evangelia.

Tato kniha, psaná formou dopisů synovi, líčí třiapadesát let německé historie z pohledu dění kulturního života, jak je vnímal člověk, který se sám řadil k umělcům dvacátých let minulého století.

Pokračování literárních deníků z pera literárního historika a kritika Vladimíra Novotného, které vycházely v letech 2014-2018 pod názvem Řádečky a zaměřovaly se na rok kalendářní, zatímco nový, předkládaný svazek zahrnuje jeden rok pisatelova života.

Rozsáhlé básnické, prozaické a divadelní dílo Pavla Rejchrta vznikalo od konce šedesátých let 20. století v někdejším svobodomyslném přítmí evangelického literárního samizdatu.

V prosinci 2015 byl na letišti v Chartúmu zadržen tajnou policií český občan Petr Jašek. Následujících čtrnáct měsíců byl vězněn súdánským režimem a v lednu 2017 ho tamní tribunál odsoudil na doživotí za "špionáž a velezradu".

Rozsáhlé literární, tj. básnické, prozaické i esejistické dílo Pavla Rejchrta (nar. 1942), do roku 1990 nepublikované, nyní sympaticky rozhojňuje další autorova knižní publikace s názvem Pustinami k díkůvzdání.

29. prosince 1948 zatkla luterského faráře Richarda Wurmbranda tajná policie. Jeho zločinem bylo, že pracoval jako duchovní správce misijně horlivého křesťanského sboru.

Na sklonku léta roku 1345 opustil patnáctiletý Jan Viklef rodný dům v anglickém Yorkshiru a vydal se na dvě stě mil dlouhou cestu, jejímž cílem byla oxfordská univerzita.

Memoárová kniha Samuela Jana Hejzlara Na háku volně navazuje na předchozí díl vzpomínek Na hraně koncentrující se na život v Liberci a bývalém sudetském pohraničí v těsně poválečném období.

Příběh severokorejské rodiny, která dokázala udržet při životě poselství evangelia v jednom z nejbrutálnějších protikřesťanských režimů, jaké lidstvo zná, po více než padesát let.

Čtenář nahlédne očima školáka a gymnazisty (nar. 1936) do Liberce padesátých let od obecné školy přes k tehdy začínající Vysoké škole strojní a textilní.

Počátek 18. století znamená v Čechách po jen o málo nadějnější vládě císařů Leopolda I. a Josefa I. nové utužení absolutistické vídeňské politiky. Na mnoha českých panstvích vládne tvrdou rukou cizí šlechta.

Luterský farář Richard Wurmbrand (1909 - 2001) strávil kvůli své víře čtrnáct let ve vězeních komunistického Rumunska. Zkušenosti s totalitní mocí ho podnítily k hledání podstaty učení Karla Marxe a komunistické ideologie.

V roce 1948, kdy sovětská propaganda tvrdila, že se křesťané ve východním bloku těší plné náboženské svobodě, zatkla rumunská tajná policie faráře Richarda Wurmbranda.