Václav Majer (22. 1. 1904 Pochvalov – 26. 1. 1972 Cheverly, Maryland, USA) je známý především z krátkého poválečného období let 1945–1948, tedy takzvané třetí republiky, kdy byl hlavním představitelem v sociálnědemokratické straně.
Vyplenění Říma vojsky ve službách císaře Karla V., k němuž došlo v květnu roku 1527 v rámci takzvaných italských válek, představuje jednu z nejbolestnějších ran, které Věčné město během své dlouhé historie utrpělo.
Co tvoří středověká cestopisná vyprávění? Jaké stylizace, masky a motivy používají vypravěči cestopisů? Kdo a jak četl, opisoval a upravoval rukopisně dochované cestopisné příběhy?
Sborník s bohatým fotografickým doprovodem je věnován památce profesora Břetislava Vachaly (1952-2020), dlouholetého pracovníka Českého egyptologického ústavu FF UK, zkušeného a světově uznávaného vědce.
Výpravný katalog v češtině a angličtině je doplňkem unikátní výstavy Sluneční králové, která se konala v Národním muzeu v Praze od 1. září 2020 do 31. září 2021 a mapovala více než sto let archeologického výzkumu lokality Abúsíru.
The one hundred and forty objects in this book represent the same number of extraordinary moments of resurrection of unique artifacts of the ancient civilizations in the Nile Valley and adjacent areas.
Téma čísla: Mladá věda. Obsah tohoto čísla vychází primárně z vítězných příspěvků přednesených na Celostátní studentské vědecké konferenci v oboru historie.
Originální monografie se detailně věnuje tématu, které se teprve v posledních letech dostává do hledáčku historiků umění a architektury – dějinám kulturních domů.
První dvě třetiny třináctého století představovaly v dějinách Islandu dramatické období, označované podle nejvýznamnějšího aristokratického rodu jako věk Sturlungů.
Monografie pojednává o jedné z nejpozoruhodnějších vokálních kompozic české hudby, jejímž jediným tématem a zároveň jedinou hudební matérií je nejstarší česká lidová duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny.
Neokonfucián Jokoi Šónan je historiky považován za jednoho z nejvýraznějších vzdělanců závěrečné fáze doby Tokugawa, kdy dochází k rychlému vyzrávání vnitřní společenské a politické krize.
Kniha sleduje náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918–1938), tj. vývoj katolické církve, Církve českobratrské evangelické, Církve československé a bezvěreckého hnutí.
Karel Havlíček (1821–1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848.
Kolektivní monografie nabízí originální pohled na dobu pozdní komunistické diktatury, demokratické revoluce roku 1989 a počátky budování liberální demokracie a kapitalismu v Československu, resp. v České republice.
Kniha zachycuje dynamiku tzv. předjaří, pražského jara a rané fáze normalizace prostřednictvím studia proměn jednoho z klíčových mocenských instrumentů režimů sovětského typu - systému nomenklatury vládnoucí komunistické strany.
