naučná, odborná a učebnice

Reprezentativní výbor čtyřiceti studií jednoho z nejuznávanějších literárních germanistů Kurta Krolopa, jenž se nemalou měrou podílel na budování tohoto oboru v Praze, je rozčleněn podle hlavních tematických oblastí Krolopova odborného zájmu.

Zásadní dílo literární vědy 20.století.

Texty věnované sémantickému rozboru komunistického jazyka.

Texty věnované sémantickému rozboru komunistického jazyka.

Soubor kratších textů. Uspořádal a komentoval Michael Špirit.

Kritické, komentované vydání dvou monografií Přemysla Blažíčka o poezii Vladimíra Holana a Karla Tomana.

Kritické vydání nejdůležitější knihy literárního kritika Jana Lopatky (1940–1993). Předmluvu napsal Václav Havel.

Stěžejní dílo jednoho z nejvýraznějších žijících literárních a kulturních kritiků anglicky mluvícího světa. G. Steiner v něm zkoumá fenomén překladu.

První český výbor z díla jedné z nejoriginálnějších osobností jazykovědy a literární vědy 20. století.

Kniha vychází k příležitosti 100. výročí Staigerova narození, představuje reprezentativní průřez jeho celoživotním dílem.

Svazek doba a slovesnost je rozsáhlým výborem z Pistoriových studií a kritik. Jeho cizojazyčné texty jsou zde vůbec poprvé publikovány česky.

Profesor lingvistiky G. Lakoff v této publikaci shrnuje poznatky mnoha vědních oborů, které se setkávají pod hlavičkou kognitivní vědy a poskytuje jednotný konceptuální rámec pro nové základy studia lidské mysli a tím i nové základy kognitivní vědy.

Kniha Terryho Eagletona je dosud jedním z nejpoužívanějších úvodů do literární teorie, přestože poprvé vyšla již před více než dvěma desetiletími.

Text Václava Černéh o André Gidovi, odrážející jeho celoživotní obdivný vztah k osobnosti tohoto francouzského spisovatele.

Bohatě vypravená publikace mapující novodobé osudy německé literatury v českých zemích.

Autor v této práci studuje nadčasově pojatý manýrismus v dílech od antického starověku do 20. století.

Jeden ze stěžejních textů strukturalismu.

Východiskem literárněvědného pojednání čínsko-amerického komparatisty je přesvědčení o univerzálnosti hermeneutických principů, které lze do jisté míry použít anachronicky a bez přímé vazby na konkrétní kulturní zakotvení, ...