česká

Zpytování cesty nabízí přesvědčivou duchovní retrospektivu jednoho tvůrčího osudu. V uvážlivě bilancující knize Pavla Rejchrta najdeme přitažlivou všehochuť příspěvků různého časového určení.

Text románu o posledním Vršovci i povídky prošel zásadní jazykovou a pravopisnou aktualizací. Dnes již archaické nebo neznámé výrazy byly nahrazeny současnými slovy, mnohdy byl pozměněn slovosled v autorových složitých souvětích.

Tato kniha, psaná formou dopisů synovi, líčí třiapadesát let německé historie z pohledu dění kulturního života, jak je vnímal člověk, který se sám řadil k umělcům dvacátých let minulého století.

Podobně jako v minulých svazcích se i v souboru Postřádečky potřetí klade důraz jednak na peripetie individuálního lidského života, jednak na reflexe soudobého kulturního a zejména literárního dění, nahlíženého z mimovelkoměstského ústraní.

Rozsáhlé básnické, prozaické a divadelní dílo Pavla Rejchrta vznikalo od konce šedesátých let 20. století v někdejším svobodomyslném přítmí evangelického literárního samizdatu.

V prosinci 2015 byl na letišti v Chartúmu zadržen tajnou policií český občan Petr Jašek. Následujících čtrnáct měsíců byl vězněn súdánským režimem a v lednu 2017 ho tamní tribunál odsoudil na doživotí za "špionáž a velezradu".

Rozsáhlé literární, tj. básnické, prozaické i esejistické dílo Pavla Rejchrta (nar. 1942), do roku 1990 nepublikované, nyní sympaticky rozhojňuje další autorova knižní publikace s názvem Pustinami k díkůvzdání.

Memoárová kniha Samuela Jana Hejzlara Na háku volně navazuje na předchozí díl vzpomínek Na hraně koncentrující se na život v Liberci a bývalém sudetském pohraničí v těsně poválečném období.

Příběh severokorejské rodiny, která dokázala udržet při životě poselství evangelia v jednom z nejbrutálnějších protikřesťanských režimů, jaké lidstvo zná, po více než padesát let.

Čtenář nahlédne očima školáka a gymnazisty (nar. 1936) do Liberce padesátých let od obecné školy přes k tehdy začínající Vysoké škole strojní a textilní.

Počátek 18. století znamená v Čechách po jen o málo nadějnější vládě císařů Leopolda I. a Josefa I. nové utužení absolutistické vídeňské politiky. Na mnoha českých panstvích vládne tvrdou rukou cizí šlechta.

Luterský farář Richard Wurmbrand (1909 - 2001) strávil kvůli své víře čtrnáct let ve vězeních komunistického Rumunska. Zkušenosti s totalitní mocí ho podnítily k hledání podstaty učení Karla Marxe a komunistické ideologie.

Soubor esejistických pojednání a literárněhistorických úvah z pera bohemisty Vladimíra Novotného (1946) představuje monografickou analýzu dosavadního básnického, prozaického, ale i dramatického díla Pavla Rejchrta.

Již po několik desetiletí, od nešťastné bitvy bělohorské, panuje krutě v Čechách cizí šlechta na konfiskacemi snadno nabytých statcích. Píše se rok 1680, který doprovází mocné nebeské znamení – Kirchova kometa.

V novém knižním souboru svých textů se zkušený spisovatel, výtvarný umělec a myslitel Pavel Rejchrt vrátil k některým svým starším dramatickým opusům.

Ve vzpomínkové knize se autor vyznává ze své lásky k rodnému Slovensku, z krásy jeho krajiny i z lásky k tamnímu lidu.

Na své dětství vzpomíná významný evangelický kazatel a autor duchovních písní z přelomu 19. a 20. století.

Dva bratři ze zaniklé obce, od dětství od sebe rozloučení protikladnými životními cestami, na jedné straně „věrný správce této krajiny“, na straně druhé „scestovalý profesor“.

Cyklus povídek evangelické spisovatelky starší generace, publikující ve 40. letech dvacátého století, násilně umlčené komunistickým režimem.

Soubor kázání evangelického spisovatele, básníka a malíře.