česká

Taťána Rubášová dokumentuje první měsíce a roky po narození dcery. S neobvyklou upřímností, s vědomím vlastního selhávání a zcela bez příkras předkládá, co žije a prožívá.

Deníky legionáře Štěpána Zadražila z první světové války, ze zajetí a z cesty domů. Původně vyšly jako magisterská práce na pražské UMPRUM. Přepsal a ilustroval je Štěpánův pravnuk Jindřich Janíček.

Výbor ze vzpomínek Marie a Štěpána Zadražilových je zakončením archivace pozůstalosti po pradědečkovi a prababičce Jindřicha Janíčka. Obsahuje směsici krátkých poznámek z jejich cesty do Kyrgyzstánu na jaře roku 1925.

„Detektivní román“ založený na výzkumu českých a slovenských badatelů vypráví dnes málo známý příběh kdysi slavného, obdivovaného, ale i zatracovaného obrazu Díkůvzdání českého a slovenského lidu generalissimu Stalinovi.

Deset facebookových slohovek pro všechny, kteří rádi zkoumají, proč jogurt v teple zkysl. Kniha se věnuje úzkostem a radostem, které s sebou přináší přílišné přemýšlení.

Poprvé vychází knižní autobiografie legendárního zápasníka Josefa Šmejkala, známého po světě jako Big Joe.

Provokativní prozaická prvotina Tomáše Vaňka Hra na život se skládá z kratší novely o nepříliš úspěšném detektivovi, který vyšetřuje podivný případ sebevraždy, a z povídek koncipovaných jako texty zemřelého.

Debutová kniha Jaroslava Konáše vypráví o tom, co všechno mohou skrývat místa a věci, které v našich každodenních životech lhostejně míjíme. Prozaický život hudebního novináře se po setkání s tajemnou dívkou promění ve fantaskní dobrodružství.

Román novelisty a romanopisce Jaroslava Havlíčka (1896–1943) Neviditelný z roku 1937 patří k vrcholným dílům české psychologické prózy.

Novela Stín kapradiny, kterou Josef Čapek napsal v roce 1930, vypráví příběh dvou pytláků, kteří utíkají před spravedlností.

Komiksový příběh o školním výletu, který jednou zažil každý z nás. První vydání vzniklo v rámci stáže Nikoly v ateliéru ilustrace Georga Barbera v Halle v nákladu 30 kusů na tamnější kopírce.

Karel Klostermann (1848–1923) je v českém kontextu vnímán především jako autor, jehož dílo představuje jedinečný dokument takzvané „staré Šumavy“.

Popelka Biliánová byla spisovatelka a novinářka, bydlela bezmála padesát let na Vyšehradě. Kniha čtenáři nabízí přehled souvislostí o historii Vyšehradu a jeho podhradí, zároveň může sloužit jako netradiční bedekr pro toulky Vyšehradem.