(nar. 1951) je spisovatel a překladatel ze švédštiny a angličtiny. Píše knížky pro děti i dospělé. Ty dětské pojednávají o medvědech, kteří sice na rozdíl od lidí nechodí po dvou, nýbrž po čtyřech, jinak se nám však v lecčems podobají: dělají věci rozumné i pošetilé, hlavně si však užívají života.
V románu o fiktivním malíři Klingsorovi
si autor tak trochu dělá legraci sám
ze sebe i ze spisovatelů a umelců vůbec.
Pomocí pečlivě dávkovaného humoru,
ironie a sebeironie se mu daří nevážným
způsobem nastolovat smrtelně vážná
témata.
Duchaplný, inteligentní i zábavný román, jehož hrdina vykazuje přímo cimrmanovské rysy. Švédsky vyšla poprvé na podzim 2009 a skoro okamžitě se stala čtenářským hitem a byla přeložena do desítek jazyků.
Převážně pesimistický tón tohoto díla svědčí o tom, že autor marně hledal cestu z bludného kruhu zoufalství a beznaděje. Hutný esej, ve kterém vzdoruje sebevražedným myšlenkám.
Jedné bouřlivé zimní noci roku 1813 se v nevěstinci ve východopruském Královci současně narodí dvě děti. Zatímco jedno je hezká a zdravá holčička Henrieta, to druhé, pokřtěné Hercule Barfuss, se narodí hluchoněmé a znetvořené...
Protagonistkami románu předního současného švédského autora jsou Marie Curie-Sklodowská, dvojnásobná nositelka Nobelovy ceny, a Blanche Wittmanová, její asistentka, předtím oblíbené médium a milenka pařížského profesora Jeana Martina Charcota.
Autor, dnes již klasik švédské literatury, pochází z odlehlého severošvédského kraje Västerbotten. Tady se odehrává i kouzelné vyprávění o svérázném psavci, který přispívá do okresních novin zcela vymyšlenými lokálkami.
Páteř knihy tvoří autorovy vzpomínky na dětství v nejsevernější části Švédska daleko za polárním kruhem, do jehož rurálního života vtrhly v 60. a 70. letech nové časy a vyvolaly mnohé bizarní situace.