Od začátku 20. století probíhají v mnoha zemích debaty o tom, co a jak učit v elementární matematice. Běžně se má za to, že elementární matematika je jednoduchá, všem srozumitelná a učit ji je snadné.
Pokusy o přesné určení poměru obvodu kruhu k jeho poloměru či o přesné stanovení plochy kruhu (kvadratura kruhu) provázely lidskou kulturu a civilizaci od samých jejích počátků.
Kniha se zabývá problematikou vojenské služby československých
žen v britské armádě v tzv. ženských pomocných
sborech, a to zejména ve složkách ATS a WAAF.
Fascinace nacistů okultismem je dnes už legendární, přesto se dnes nezřídka odbývá s tím, že se příliš přeceňuje nebo že šlo jen o Himmlerovu osobní posedlost.
Konec třetí říše na jaře 1945 se vyznačoval nebývalým množstvím sebevražd. Hitler, Goebbels, Bormann, Himmler a později Göring – ti všichni spáchali sebevraždu.
Co se v březnu 2011 v jaderné elektrárně Fukušima I stalo, co následovalo a jak havárie ovlivňuje přístup ke špičkovým technologiím a zejména k energetice? Přední český jaderný fyzik podrobně popisuje, co se stalo a proč.
Karel Absolon byl významnou a nepřehlédnutelnou osobností. Jeho jméno zůstane spjato se zpřístupněním dna propasti Macochy, s archeologickými výzkumy korunovanými nálezem Věstonické venuše či s vybudováním pavilonu Anthropos v Brně.
Bhágavatapurána (pravděpodobně 10. stol. n. l.) patří k nejvýznamnějším dílům sanskrtské literatury a tvoří jeden z nosných pilířů indických náboženských tradic.
Pověst z 19. století vypráví, že hřbet sopečných vyvřelin vystupujících
z krajiny severních Čech byl dílem ďábla, který
rozdělil bojující Čechy a Němce tím, že mezi ně postavil
zeď.
Kniha se zabývá proměnou vnímání historického času a zobrazování minulosti na přelomu 18. a 19. století. Ptá se, k čemu je nám dějepisectví a jak se proměnil způsob situování se naší společnosti v dějinách.
Výbor z politických, ekonomických a biografických esejů Johna Maynarda Keynese, nejvýznamnějšího ekonoma 20. století, který zásadně ovlivnil ekonomickou teorii a hospodářskou politiku moderního státu.
Vědecky fundovaný životopis významného nacistického funkcionáře Josefa Pfitznera. Kniha zároveň čtivým způsobem přibližuje nacistickou politiku v protektorátu Čechy a Morava na základě bohatého pramenného materiálu.
Na podzim 2019 bylo z iniciativy Václavy Jandečkové zahájeno páté oficiální vyšetřování smrti Jana Masaryka. Ve své knize líčí několikaletou svízelnou cestu za tímto cílem a do jejího středu staví unikátní svědectví kriminalisty Vilibalda Hofmanna.
Budapešť, stejně jako Paříž či Vídeň, zažila na konci devatenáctého století dobu náhlého rozkvětu. Stala se jednou z předních metropolí tehdejšího světa, s rychle rostoucí populací, výstavbou a překotně se rozvíjející kulturou.
Kniha přináší novou celkovou interpretaci hlavních myšlenkových tahů, hodnot a snah českého obrození s ohledem na jejich kulminaci a reálný tvar ve stavbě Národního divadla.
