Polský novinář a spisovatel Paweł Lisicki říká ve svých esejích věci na rovinu. Nemilosrdně se vypořádává s mýty a polopravdami, které ve veřejné debatě udržuje politická korektnost všech odstínů. Lisicki však není pouze polemický publicista.
Po ukončení studené války mnohými očekávaný světový mír nenastal. Naopak se rozhořely desítky ozbrojených konfliktů ve všech částech světa, z nichž si ne všechny získaly patřičnou pozornost světové veřejnosti.
Výročí padesáti let od druhého vatikánského koncilu představuje výzvu k reflexi obsahu a významu koncilu včetně toho, jak dalece se jeho učení projevuje v životě církve, především pak v realizaci její deklarované otevřenosti ke světu.
Tři sourozenci Zámkovi přežili strašlivý vražedný útok ve vlastním domě, který stál život jejich otce. Ve chvíli, kdy si začínají znova dávat dohromady své životy, objeví malý Bóďa starý klíč s naprosto neuvěřitelnou schopností.
Může se člověk o Bohu bavit jako o všem ostatním? Je možné napřed mluvit o výsledcích Ligy mistrů, pak o Bohu a nakonec o předpovědi počasí? Brilantně napsaná „evangelizační anti-pomůcka“ .
Tato kniha předkládá analýzu teorie mezinárodní spravedlnosti amerického liberálního filosofa Johna Rawlse (1922–2001), jehož myšlenky v oblasti politického myšlení jsou považovány za klíčové.
Americká mise do Velichovek byla významnou událostí posledních dnů války. Dohodly se na ní a provedly ji obě bojující strany po bezpodmínečné kapitulaci. Obě strany měly zásadní zájem na zachování životů svých vojáků.
Kniha je založena na osmiletém terénním výzkumu bulharských Karakačanů, což jsou bývalí kočovní pastevci Balkánu. Tato skupina byla vždy silně uzavřenou a romantizovanou sociální formací.
Unikátní obrazová kronika posledních dnů války v českých zemích od známého badatele a historika Jaroslava Čvančary. Více než 200 fotografií, které dokumentují děje jara 1945, postup spojeneckých armád i Rudé armády.
Čepův rádiový program o světové literatuře Kniha týdne zůstával dosud ve stínu jeho meditativních Úvah časových a nadčasových. Zcela neprávem, neboť se jedná – kvantitativně i kvalitativně – o naprosto zásadní součást Čepova exilového díla.
V knize jsou poprvé publikovány rozhlasové projevy významného českého novináře Pavla Tigrida, které na počátku padesátých let přednesl v Rádiu Svobodná Evropa.
Jak využívá Česká republika své členství v Evropské unii? Jsou české politické elity dobře obeznámeny s tím, jak Unie funguje, jaké jsou její strategické politické priority a jaké jsou cesty k jejich naplnění? Na tyto otázky odpovídá tato monografie.
Časopis navazuje na to nejlepší z oblasti filosofických, politicko-filosofických, společenských, kulturních a literárních textů časopisů Střední Evropa – brněnská verze, Proglas a Revue Politika.
Předkládaný výbor česky psaných textů je především autentickým záznamem o tom, jak o naší zemi a jejím středoevropském kontextu uvažuje někdo zvenčí – Polák a skutečný Středoevropan Maciej Szymanowski.
Autorka vychází z popisu různých aspektů života současné společnosti, v nichž se projevuje krize. Jako odbornice v oblasti pedagogiky a náboženské pedagogiky si klade otázku, do jaké míry může cestě z krize pomoci výchova k morálním hodnotám.
Současný polský filosof a sociolog Paweł Rojek (1981) analyzuje v knize Rusko: prokletí impéria historické a ideové kořeny politického rozhodování současného Ruska.