V rámci osudů české intelektuální elity 20. století patří životní příběh Josefa Cibulky k nejpozoruhodnějším. Spojoval totiž dráhu římskokatolického kněze a špičkového akademika s evropským rozhledem.
Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť
má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve
stále intenzivnějších kulturních válkách?
Antologie Čtení o Boženě němcové s podtitulem Hommage Boženě Němcové a jejím následovnicím je malým výborem z velmi rozsáhlé literatury o spisovatelce Boženě Němcové, rámovaným zhruba lety po její smrti a z druhé strany rokem 1945.
Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie.
Hlavním tématem čísla 2/2020 je koncepce osvícenství v českých zemích. Výchozím textem je esej Daniely Tinkové, která navrhuje uchopit Osvícenství jako proces „vernakularizace vědění“.
Na rozdíl od pátého dílu, který byl věnován především dějinám historiografie a historických institucí, je šestý svazek polytematický. Přesto jsou zde skupiny hesel, které se týkají vždy některé významné stránky českých a československých dějin.
Pokračování válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. srpna do 31. prosince 1943 a přináší 160 dokumentů, které dokumentují přelomovou fázi druhé světové války.
Pověst z 19. století vypráví, že hřbet sopečných vyvřelin vystupujících
z krajiny severních Čech byl dílem ďábla, který
rozdělil bojující Čechy a Němce tím, že mezi ně postavil
zeď.
Čtení o Františku Halasovi zahrnuje texty z let 1927–1969, je uspořádáno chronologicky, rozděleno do dvou částí, nadepsaných Negace v poezii a Torzo naděje.
Dokumenty, reprezentativně ilustrující vnější vztahy a aktivity československého státu od událostí bouřlivého a zlomového roku 1956 do období Pražského jara 1968 a jeho ukončení intervencí armád Varšavské
smlouvy.
Prakticky vesměs poprvé publikovány relevantní dokumenty, reprezentativně ilustrující vnější vztahy a aktivity československého státu od událostí bouřlivého a zlomového roku 1956 do období Pražského jara 1968.
Roman Štětina převádí své práce založené na textu zpět do slov. Čtyři performance, tři videa, tři audio nahrávky, dva texty a jedna výstava. Adaptace adaptace.
