Naposledy u nás vyšla antologie moderní americké poezie v roce 1989. Výbor Dítě na skleníku se rychle stal vyhledávanou a oblíbenou knihou. Poezie sice není masovou záležitostí, nicméně po pětatřiceti letech cítíme, že tu něco významného chybí.
Jan Antonín Pitínský, vlastním jménem Zdeněk Petrželka, je znám především jako prvotřídní divadelní režisér, který za svá nezapomenutelná představení posbíral řádku prestižních cen. Ve skutečnosti je však autorem renesančního záběru.
Nová básnická sbírka Hany Karoliny Kobulejové je příjemnou, třpytivou a filozofickou souhrou, která je plná slunce a přírodních krás, kde mezi slovy vane provensálský mistral, šumí vodopády....
Básnická sbírka především o lásce, zlomených srdcích, ale i každodenních maličkostech, jako je ranní káva, noční obloha plná hvězd a rozkvetlé lány květin.
Terezie Radoměřská (1969), studovala historii, český jazyk a později teologii na Karlově univerzitě
v Praze. Žila v Berlíně, Vídni a v poslední době v Praze.
LÁSKA přenáší nejen hory, ale i pohlavně přenosnou a smrtelnou chorobu jménem ŽIVOT.
A o tom kniha je. O chorobné lásce a laskavém životě.
Láska - droga, která dělá z lidí feťáky, udělala z Richarda a Anny básníky. Což je vlastně totéž.
Básnickou sbírkou věnovanou Karlu Sýsovi se prolínají otázky nad naší konečností, nad tajemnými zákoutími srdce a lásky, ale také nad tmou v nás, tmou..
Nepojmenovávat, tedy neodloučit se. Zůstat v nenazvánu. Kde nelze jistě odlišit začátek od konce, záchranu od zločinu, jednu od druhé, tělo od těla. Králová totiž ví, že to, co nás všechny spojuje, je tělesnost. Nekontrolovatelná, tekutá hmota.
Jednoznačně nejtemnější autorovo dílo. Samotu, prokletí a zatracení. Podzimní sklíčenost i zimní beznaděj. Noční tvory, pekelný oheň i led, vítr a mráz.