Härtlingův „filmový román“, jak bývá někdy nazýván, sleduje osudy Huberta Windische, narozeného v roce 1923, příslušníka generace vyrůstající v nacistickém Německu.
Soubor čtyř studií věnovaný jednomu z raných děl československé nové vlny – středometrážnímu snímku Pavla Juráčka a Jana Schmidta "Postava k podpírání".
Výbor 4 analytických studií zkoumajících detailněji vybrané stránky (inspirace, scénář, holocaust) působivého snímku Alfréda Radoka z roku 1948 o osudu českých Židů během éry protektorátu, ilustrovaný na příkladu pražské rodiny Kaufmannových.
Monografie „Hugo Haas a jeho (americké) filmy“ vychází z disertační práce Milana Haina, absolventa filmové vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jeho práce těží z pečlivého studia dosud neprobádaných pramenů z amerických a evropských archivů.
Kolektivní monografie věnovaná vybraným aspektům filmové (a v jednom případě i literární) tvorby českého filmového a divadelního režiséra, spisovatele a dramatika Václav Kršky.
Předmětem monografie je sémantická analýza filmového stylu nedávno zesnulého maďarského režiséra Miklóse Jancsóa (1921–2014), která se soustředí na 17 snímků z období let 1963 (Odvrácená tvář) až 1981 (Tyranovo srdce).
Francouzský režisér Robert Bresson (1901–1999), svými životopisnými daty zajímavě a tak trochu příznačně vyplňujícími celé 20. století, patří mezi solitérní tvůrce světového filmu. Jemu je věnována tato monografie.
Jubilejní sborník k 60. narozeninám prof. Lenky Bobkové,přední české specialistky na lucemburské období středoevropských dějin. Obsahuje 45 příspěvků ze strany jejich kolegů, přátel a žáků.
Detailní studie proslulého znalce raného německého filmu o nejdiskutovanějším snímku Fritze Langa „Metropolis“. Autor zde zkoumá okolnosti vzniku a osudy tohoto německého sci-fi velkofilmu, který se měl vyrovnat hollywoodským produkcím.
Kniha Luďka Březiny je zásadním příspěvkem k poznání vztahů a vazeb jednotlivých vedlejších zemí České koruny na konci středověku a v raném novověku – až k historickému mezníku, třicetileté válce.
Soubor příspěvků se pokouší zachytit společné kulturní kořeny čtyřúhelníku kinematografií Polska, Maďarska a Česko/Slovenska od konce 2. světové války až po současnost.
